Něco na tom je.
Jenže zrovna nyní si v duchu dovoluji s Liborem lehce polemizovat.
Sápu se na Čertův mlýn, nenápadně „skrytý“ kopec uprostřed Beskyd, mám za sebou už 70 kilometrů šichty, přede mnou je závěrečná třetina, ale zčistajasna mi v ruce zůstává viset zlomená trekingová hůl.
A to je – pro nás hobíky – potíž.
Sem tam to je o hubu. Zvlášť v noci z Lysé na nestabilním kamení či z Travného, protože se dostávám do zácpy jak na D1. Dobíhám hlavní skupinu, která odstartovala hned po třetí a na úzké cestičce sestupujeme krokem. Předbíhat nejde.
