Čtyřiačtyřicetiletý Bartůšek koketoval i s vodním pólem, pak ho zaujal triatlon. Slavný havajský závod Ironman dokončil před třemi lety.
"Kam se to všechno hrabe, tehdy to byla proti tomuhle procházka růžovou zahradou," srovnal Bartůšek. "Ale hodila se mi tak zkušenost s vlastním tělem, věděl jsem, co si můžu dovolit při vysoké tepové frekvenci," vyprávěl.
Největším Bartůškovým soupeřem bylo počasí a studená voda, která měla 17 stupňů Celsia. "Nejsem otužilý a kvůli tomu jsem strašně trpěl," přiznal plavec. Je si vědom, že se s bazénovými závodníky nemůže srovnávat. "Od nich bych samozřejmě dostal
'dardu', ale jak se k tomu přidají vlny, studená voda a proudy, je to spíš o morálu," vysvětlil.
V závěrečné přípravě od října loňského roku naplaval tisíc kilometrů, otužoval se pouze ve Vltavě. "Chtělo to tak sedm osm kilo navíc, aby se tělo teplotě více přizpůsobilo," myslel si.
Tréninkem se dostal na dobrou úroveň. "Protože jsem původem plavec. Ale mojí hlavní zbraní byl právě ten morál," pravil vytrvalec, jenž se trápil poslední čtyři hodiny pokusu.
V závěru musel na doraz hodinu a půl finišovat, aby neminul vinou nepříznivých proudů cílový mys ve Francii. "Byl jsem schopen plavat naplno. A byl jsem taky strašně rád, že jsem to dokázal, ale hlavně, že už byl konec toho trápení," přiznal. Na konci martýria zaťal pěst a spěchal do doprovodné lodi. "Nejsem žádný hrdina, ve studené vodě už mě nikdy nikdo neuvidí," dodal.
