Nezřídka se právě na Masarykově okruhu „pečou“ nebo dotahují dohody s potenciálem skutečně otřást motocyklovým sportem. Jako například v roce 2003, kdy právě na dráze kousek za městem dojednal Valentino Rossi šokující přestup k Yamaze. O sedm let později na stejném místě oficiálně oznámil nástup k Ducati.
Díky svému letnímu termínu uprostřed sezony se v Brně odehrává kolikrát větší mumraj v zákulisí než na trati. Scházejí se jezdci s manažery, týmy jednají se závodníky. Že to jsou většinou tajná jednání a schůzky, jaké byste hledali více ve filmu Pulp Fiction: Historky z podsvětí, asi není třeba zdůrazňovat.
„Vidíte lidi chodit do kamionů, kam oficiálně nepatří. Odpoledne nebo večer, kdy mají všichni čas, je to běžné,“ přikyvuje Karel Abraham, jezdící třídu MotoGP. „Vždycky raději zaparkujete skútr zezadu nebo ob jedny dveře. Nemusí být úplně okaté, co a kde děláte,“ říká.
Jeho konkrétně se intenzivní jednání během brněnské zastávky v mistrovství světa týkají. Byť asi ne tak důvěrná; je veřejným tajemstvím, že se baví s týmem Avintia, který má jedno volné místo. Chtějí ho Abraham, Scott Redding a Álvaro Bautista, favoritem je český pilot.
Jiní se ale musí ještě skrývat. Logicky: mají rozhozených víc sítí. „Já tady každoročně řeším mraky věcí,“ souhlasí Jakub Kornfeil ze třídy Moto3.
„Je potřeba být nenápadný. Dobrá je restaurace v paddocku nebo se jdete zašít za nějaký stánek. Vymýšlí se strategická místa, jaká jsou třeba na toaletách,“ popisuje věcně.
Ne každý musí být důsledný tak jako Rossi v onom roce 2003. Aby oznámil lidem z Yamahy, že si s nimi plácne, zavolal si je na odlehlé místo do stanu lékařské pohotovosti, kde v noci nikdo nebyl.
Stan byl zatažený velkými zipy, ty ale nebyly dál zajištěny, a tak Rossi a spol. pod plachtami vklouzli dovnitř. Jejich pečlivost byla tehdy až taková, že ven postavili hlídače, a když zaslechli, že se blíží brněnská ostraha s baterkou, všichni zalezli ještě pod stůl. Kdyby tehdy jednání praskla, vypukla by kolem Rossiho, jezdícího za Hondu, panika, což si Ital nemohl dovolit.
Nakonec brněnskou noc a klíčové „ano“ popsal v biografické knize Co kdybych to nikdy nezkusil. Příhoda je slavná - po celém světě.
V menším zažívá podobné hry na schovávanou i Kornfeil. „Řeším jednání s kamarádem, který mi pomáhá. Několikrát denně se převlíká, aby pokaždé vypadal jinak,“ líčí závodník z jihomoravského Rohatce.
Rozběhnutá jednání má u čtyř týmů třídy Moto2. „Nejhorší je, že jdeš z kamionu do kamionu. Máš schůzku, kde vykládáš, jak strašně moc za ně chceš jezdit, vyjdeš ven a nejdeš ani pracovat s motorkou, ale místo toho zapluješ o kamion vedle řešit to samé,“ přiznává Kornfeil realitu.
Většinou se ani soukromé aktivity utajit stejně nepodaří, protože manažeři, týmy a jezdci mezi sebou hrají všichni stejně. Díky tomu jsou také všichni v obraze.
Tisková konference před brněnským závodem MotoGP. Na snímku účastník třídy Moto3 Jakub Kornfeil.
V cyklistickém světě této šeptandě profesionál Zdeněk Štybar říká Rádio Peloton. „Zapnete“ ho a slyšíte veškerý šum. „Jo, to je přesně ono,“ přikyvuje Abraham. „U nás by to bylo Rádio Paddock.“
Řada hlavně těch největších smluv je dohodnutá už před Brnem. Hvězdy, které mají jasno jako první, přijíždějí po letní přestávce ke Grand Prix na Moravu už s klidem, že jsou na další roky zajištěny.
„Fůra dalších dohod se ale domluví improvizovaně mezi kamiony. Pak se jen hodí do počítače,“ popisuje Kornfeil.
Přímo z Brna má ještě jednu historku, uskutečněnou za tmy. V roce 2011 viděli jeho mechanici, jak tým Marca Márqueze veze v nákupním vozíku tajně náhradní motor, jejichž měnění bylo tehdy výrazně omezeno. „Měli ho přikrytý plachtou. Věděli jsme, že Marc je hodně podporované dítě, že za ním stojí obří společnost Repsol. Byl na něho velký tlak, aby udělal titul. Přesto nás tenhle na vlastní oči spatřený důkaz hodně zarazil,“ vzpomíná Kornfeil.
Což už je příhoda spadající skoro až do skutečného podsvětí.
