Posádka Martin Prokop a Jan Tománek - archivní foto.

Posádka Martin Prokop a Jan Tománek - archivní foto. | foto: Zdeněk Sluka

Spolujezdec Tománek je zase s Prokopem. Do rallye mám zase chuť, říká

  • 0
Ještě před pár dny řídil kamion při dakarském dobrodružství v Jižní Americe, od středečního večera si znovu zvyká na klasickou rallye. Otrokovický spolujezdec Jan Tománek se po dvou letech vrátil do mistrovství světa k Martinu Prokopovi, obnovenou premiéru ve Fordu Fiesta WRC zažívají v zasněženém Švédsku.

"Po našem rozchodu jsem se věnoval určitým projektům, vrcholem byl Dakar. Po jeho dojetí vznikl prostor, abych mohl zase aktivněji závodit, a proto jsem se dohodl s Martinem," uvedl 41letý Tománek.

S jediným stálým českým účastníkem mistrovství světa jste se rozešli kvůli neshodám. Nyní zase jedete spolu. Znamená to, že čas všechno uhladil?
Dva roky jsou dost dlouhá doba na to, aby si Martin udělal obrázek o tom, jaké to bylo, co našel nebo nenašel ve spolujezdcích, kteří přišli po mně. Ví, co ode mě může čekat, a proto mě i oslovil.

Těšíte se?
Je to výzva, kterou beru s respektem, protože dva roky jsem v jeho závodním autě neseděl. Kategorii WRC jsme okusili ve společném závodě akorát ve Walesu 2011. Sám vím, že nasedám do rozjetého kolotoče v nejvyšší kategorii a doufám, že nezklamu tým ani sebe.

Prokopa jste dlouho navigoval ve slabších vozech. Bude to velká změna usednout k němu do modelu WRC?
Je to jenom o zvyku. Potřebuju si sednout do auta a jezdit. Když se naučíš jezdit na kole, tak to taky nezapomeneš. Nemám z toho obavy.

Martin Prokop bez vás obsadil v konečném hodnocení dvakrát deváté místo. Co jste říkal na jeho výsledky?
Jsou adekvátní tomu, jak probíhala sezona. Nebudu tvrdit, že ho posunu někam jinam. I když Martin určitě očekává, že mu pomůžu k lepšímu výsledku. Jinak by mě nebral. Ukazuje se jako nejrychlejší soukromník, který jede za továrními týmy. Když s nimi budeme moct soupeři, bude to dobrý výsledek. Snad nebudete moc vzadu.

Až na jednu výjimku jste v uplynulých dvou letech rallye nejezdil. Nechyběla vám?
Přestávka přišla v pravou chvíli po skoro dvaceti letech aktivní činnosti. Malá změna proto nebyla špatná. Naopak po dvouleté abstinenci mám větší chuť. Stejně jsem se pořád motal kolem aut. Jezdil jsem maraton, což je v uvozovkách taky rallye.

Švédská rallye je vašim 89. startem v mistrovství světa. Vysněnou stovku ale letos nestihnete. Nemrzí vás to?
Na tohle se nehraje. Je to jenom statistika. Nikam tě to nemotivuje ani neposune. Když to bude, tak to bude.

Jak vám sedí začátek ve Švédsku?
Z Dakaru je to teplotní i rychlostní skok. Ve Švédsku se neustále zvyšují rychlostní průměry, snad to ustojím. Navíc nenastupuju do neznámého prostředí a to samé jsem zažil v roce 2011.

Jaký vůbec byl letošní Dakar, v němž jste skončil osmnáctý mezi kamiony?
Jednou větou strašně dlouhý. Tam to není tolik o rychlosti. Je to dobrodružství se vším všudy. Vybrali jsme si kategorii náklaďáků, protože to je dopravní prostředek, který nejsnáze překoná všechny překážky, které tam jsou. A taky se tolik nekazí. Udělali jsme správně, do cíle jsme dojeli. Před startem jsem říkal, že cílem je spatřit cíl. Zároveň jsem polkl, že když nebudu do 15. místa, budu naštvaný. To se nepodařilo, protože jsme pomáhali Aleši Lopraisovi i Tomáši Vrátnému, když měli technické problémy. Za ideálních podmínek bychom cíl možná splnili, ale žádné kdyby neexistuje.

Bloudili jste?
V itineráři se objevilo několik míst, které organizátoři udělali trošku záludně. Jednou jsme se nechali chytit, podruhé jsme to zvládli bravurně. Z toho mám dobrý pocit. I z jízdy v dunách.

Po první účasti v Dakaru jste prohlásil, že se jako rallye jenom tváří. Jste po druhé účasti vůči němu smířlivější?
Pokud jde o organizaci, po třech letech se hodně zvedla. Zázemí bylo na vyšší úrovni, pořadatelé počítali s větší kapacitou. V bivaku jsme nestrádali. Musíš ale přijmout, že tento závod není o rychlosti. Objevují se tam miliony aspektů, které v rallye nejsou. V ní jedeš po trati, kterou jsi už projel, v Dakaru míříš do neznáma. Dakar je především nejintenzivnější zážitek, protože trvá čtrnáct dní a během dvanácti hodin za volantem se musíš dostat do dalšího místa. Hodnotím ho jako obrovské dobrodružství a vychutnal jsem si, že jsme ho odjeli celé.

Na Dakaru měří jeden den i více než 900 kilometrů, ve Švédsku celý závod měří 300 ostrých kilometrů. Nebudete to pro vás příliš krátké?
Čekají nás erzety o sedmi kilometrech, to nemá cenu si dávat helmu. (úsměv)

To vám asi neprojde...
Vím, jen jsem se to snažil odlehčit. Čeká nás kvalitní závod s minimálně 15 dobrými jezdci v naší kategorii.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž