Plošináře nejprve potrápila zapalovací svíčka a závodní motocykl proto nefungoval. Pak dojel pátý a do další jízdy si věřil. „Nasadil rychlejší stálý převod, aby se zadní kolo tolika neprotáčelo. Dráha totiž byla extrémně tvrdá. Ovšem nevydařil se mně start. Pamatuji si jen, že přede mnou upadli dva jezdci a motorka jednoho z nich narazila do mantinelu a pak do mě. Probral jsem se k vědomí až v sanitce," vysvětlil plochodrážník.
Otřeseného šestatřicetiletého plošináře, který je letos na soupisce prvoligového týmu Plochodrážního klubu Plzeň, odvezl sanitní vůz jen do depa. V závodě už nepokračoval. Slavné klání pak jen sledoval v roli diváka. „Vzpamatoval jsem se z pádu až po chvíli v depu. Cestu do nemocnice jsem odmítl, tak zle mně totiž nebylo a špitál je to poslední, po čem bych toužil," prohlásil závodník.
Ten se přesto nemocnici nevyhnul, ale zamířil do ní až v pondělí. Trápily jej totiž bolesti zad a pánve. „Šel jsem za kamarádem a absolvoval jsem rentgenové vyšetření. Naštěstí mám všechny kosti v pořádku a mám jen pohmožděniny. Ale připadám si jako jablko, které letělo po schodech několik pater," doplnil Jaroslav Pták.
- středa 10. října 2001
- 2