"Dostal se do stejných hodin jako já. Byla to vlastně úplně stejná nehoda, jen s tak rozdílným výsledkem. Situace je kritická, ale Jules je v dobrých rukou," říkal Sutil novinářům, když se z osudné šikany dostal do své garáže.
Byl zjevně psychicky otřesený a nechtěl mluvit o detailech Bianchiho nehody, přesto popsal: "Nejdřív jsem vyletěl já, pak už vlály žluté vlajky (značící nebezpečí na trati) a do toho přišel Jules. Dostal stejný smyk a vyletěl z tratě na stejném místě. Bohužel ale v ten moment přijel jeřáb, aby odklidil mé auto a on do něj z boku narazil."
Že se to stalo právě v té zákrutě, není náhoda. "Každý o ní ví, že je jedna z nejtěžších, zvlášť když prší a je šero."
Na začátku závodu přitom vozy dlouho kroužily za safety car, byť se zdálo, že jsou podmínky poměrně slušné, na což upozorňovali jezdci i v rádiové komunikaci. Na konci ale déšť zhoustl, setmělo se. "Měli jsme ten závod zastavit dřív, jenže na náš názor se nikdo neptal," řekl Sutil. "Bylo jasné, že víc prší, tak je na okruhu i víc vody. Měli jsme skončit dřív, ale tohle rozhodnutí není v našich rukách."
