Na prašných a rozbitých cestách středomořské Sardinie dojel šestý a o stupínek vylepšil své maximum ze Safari 2002. "Výsledek pomůže mému sebevědomí," přiznal Kresta, který v průběžné klasifikaci figuruje s pěti body na osmém místě.
Berete šesté místo ze Sardinie jako největší úspěch v kariéře?
Úspěch je to, že jsem dokončil tak náročnou soutěž. Ale po sportovní stránce to neberu jako úspěšný závod. Spousta jezdců vypadla a my jsme po problémech v první etapě zvolili takové tempo, abychom dojeli. Na druhou stranu jsme získali body pro sebe i pro stáj. Není jich sice moc, ale na ně se hraje.
Co vás v první etapě trápilo?
Nefungovalo řazení, jednu zkoušku jsme chvíli jeli pouze na jeden převod. Vůbec nešlo řadit, během jízdy jsme přešli na manuální řazení. To je úplně jiná jízda. Vypadl jsem z tempa, a to je nanic. Pak je otázkou, jestli budete riskovat a půjdete zpátky do původního tempa. Přitom ale můžete udělat chybu. Nebo pojedete rychle, ale tak, abyste nedělal žádnou chybu. Jako já.
Jel jste po havárii na Novém Zélandu opatrněji?
Hodně opatrně.
A dostal jste od týmového šéfa Malcolma Wilsona úkol, abyste za každou cenu soutěž dokončil?
Nikdo vám nemůže nic přikázat, je to vždycky pouze doporučení. Měli jsme s Malcomem sezení. Jasně mi naznačil: Máš před sebou čtyři velmi podobné závody, a když na prvním dojedeš, získáš zkušenosti do dalších. Vím, o čem mluví. Nikdy jsem nejel na Sardinii ani v Turecku, na Kypru jsem kdysi byl, ale nedokončil. Pouze Řecko trochu znám. Ale to je až poslední v řadě.
Na Kypru budete závodit už příští týden, další dvě soutěže se konají ve třítýdenním intervalu. Jak vám sedí tak nabitý program?
To je mistrovství světa. Pro logistiku to není jednoduché, ale pro nás jezdce ano. Přiletěl jsem domů, zregeneruji se a můžu jet další závod.
Na Sardinii jste strávil dva týdny. Měl jste kromě závodění a testování čas na prohlídku ostrova?
Ne, pouze minulé pondělí jsme 3,5 hodiny jezdili na kolech po horách.
