Matějovský si hoví na vrcholu

Hradec Králové - Za více než dvacet let, co se Stanislav Matějovský věnuje motoristickému sportu, toho zažil hodně. Na svůj největší životní úspěch si však musel počkat až do letoška. Ve čtyřiceti letech se stal vítězem jedné z kategorií Evropského poháru tahačů. Když přebíral poháry za vítězství, možná si v hlavě promítl svoji závodnickou kariéru.

Viděl v ní úspěchy v závodech do vrchu i v automobilových soutěžích, ale také těžké chvíle jezdce, který kvůli úrazu na okruhu v Mostě téměř dva roky nezávodil. Nyní je Matějovský na vrcholu, všechny nezdary jsou, zdá se, zapomenuty.

"Určitě je to můj největší životní úspěch, protože stejně jako všude jinde, tak i v závodech trucků je těžké se dostat na samý vrchol," neskrývá pocit zadostiučinění jako nejlepšího jezdce třídy Super Race Truck B.

Předcházely tomu roky strávená u této disciplíny, které tak úspěšné nebyly. Kdy přišel obrat?
Jednoznačně ve chvíli, kdy jsme začali spolupracovat s kopřivnickou Tatrou.Přišli jsme s projektem prvního českého týmu pro Super Race Trucky. Loni jsme sbírali zkušenosti, letos s novým autem jsme se dostali až na vrchol.

Původně jste ale uvažovali o tom, že letos pojedete nejsilnější třídu Super Race Truck A. Proč jste se nakonec rozhodli jinak?
Především proto, že jsme se před sezonou spojili se švýcarským Hasseröderem teamem a ten už jednoho špičkového jezdce pro áčka měl. Bylo by nesmyslné si vzájemně konkurovat. Také se to ukázalo jako správné rozhodnutí, můj kolega Kreutzpointner nakonec v áčkách vyhrál.

Přesto, nebylo vám trochu líto, že nejste v nejsilnější třídě?
To ne, navíc jsem tím vlastně získal náskok pro příští sezonu.

V jakém smyslu?
Už před minulou sezonou se předpokládalo, že dojde k některým změnám v rozdělení tříd Evropského poháru. Nyní se naplňují. Super Race Trucky se pro následující sezonu vlastně sloučí a budou technicky odpovídat letošním béčkům. A v těch jsem letos vyhrál.

Při podobných krocích se většinou postupuje opačně - slabší třída se podřizuje silnější. Proč jde Evropský pohár tahačů touto cestou?
Především proto že je nutné závody tahačů zlevnit. Vyrobit motor pro áčka, které mají výkon až 1600 koní, je velmi náročné a drahé. Třeba firma MAN ho vyvíjela několik let, ostatní na tom byli podobně.

Nedoplatí na to diváci?
Vůbec ne, vždyť rozdíl mezi áčkovým truckem a béčkovým je tak tři vteřiny na jeden okruh. Ale finanční rozdíl mezi těmito motory se počítá řádově v desítkách milionů korun. Proto si jezdci odhlasovali, že se bude jezdit podle béčkových pravidel a áčka nepojedou.

Tím se vám ale asi také zvýší konkurence?
Určitě, ale pro diváky to bude zajímavější. Závody se stanou finančně dostupnější pro více automobilek. Je naděje, že do hry vstoupí více týmů. To by mohlo zvýšit už i tak velkou popularitu těchto závodů mezi diváky.

Vy jste nyní nejlepší v Evropě, máte vůbec ještě, motivaci jít dál?
Ta je čím dál větší, protože se připravuje řada dalších novinek, u kterých bych rád byl.

Jaké máte na mysli?
Třeba to, že tahače pravděpodobně brzy přestanou být pouze evropskou záležitostí. Do hry vstoupila jedna americká promotérská firma a buď v roce 2003, nebo o rok později by se už nejel Evropský pohár, ale mistrovství světa. Jsme vlastně v začátcích a je krásné u toho vůbec být.

Když jste se před necelými deseti lety k tahačům dostal, patrně jste netušil, že děláte důležitý krok k úspěšným letům. Co tehdy pro trucky rozhodlo?
V té době jsem toho měl v závodění za sebou opravdu hodně a dá se říct, že jsem prošel vším, čím se v Čechách projít dalo. Trucky mě zaujaly tím, že úplně vybočují z ostatních disciplín a také jsem věřil, že tam mohu dosáhnout slušného výsledku.

Na ten jste si musel téměř deset let počkat. Proč?
Začátky nebyly jednoduché. Sehnat potřebné finance, přesvědčit sponzory. A jak už jsem říkal, nejdůležitějším okamžikem na mém úspěchu asi byl začátek spolupráce s Tatrou.

Ta patrně také nelituje vynaložených peněz.
Já věřím, že ne. Děláme jí dobrou reklamu. Vždyť například letos se kromě celkového vítězství můžeme chlubit i tím, že Tatra fundovala bezvadně. Jedenáctkrát jsme nastoupili na start závodu, jedenáctkrát jsme dojeli do cíle, většinou na předních místech. Výsledkem toho je i nabídka na stavbu tří, čtyř nových tater pro příští ročník Evropského poháru. Jednu bych měl mít i já.

Zdá se, že vám tahače nyní opravdu učarovaly.
Přiznávám, že jsem opravdu spokojený. Daří se nám, vyhráváme s českým autem, o závody je zájem mezi obchodními partnery, líbí se divákům. Vždyť při kterém jiném automobilovém závodě se jich v Čechách sejde tolik jako v Mostě? Při žádném.

Stanislav Matějovský
* narozen 29. 7. 1961 v Hradci Králové
* kariéru automobilového závodníka zahájil v roce 1979 v automobilových soutěžích
* poté vyzkoušel také závody do vrchu a na okruzích
* ve druhé polovině osmdesátých let havaroval na okruhu v Mostě a kvůli těžkému úrazu dva roky nezávodil
* v roce 1989 vyhrál domácí šampionát v závodech do vrchu, o rok později se zúčastnil mistrovství Evropy
* v roce 1992 začíná závodit s tahači
* v roce 2001 vyhrál Evropský pohár třídy Super Race Truck B

VÍTĚZNÁ TATRA
Hradecký jezdec Stanislav Matějovský se řítí se svojí Tatrou Jamal EVO II po okruhu ve španělské Jaramě, kde o víkendu zakončil svoji mistrovskou sezonu. Matějovský vyhrál Evropský pohár ve třídě Siuper Race Truck B.


Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž