Připomeňme si jeho životní příběh, který stál hlavně na dvou pilířích. Dakarském klání a Tatře.
Do kopřivnické automobilky nastoupil v osmnácti jako mechanik, načež se posunul do role testovacího řidiče.
Nový model nákladní tatrovky 815 proháněl i v poušti, díky těmto poznatkům se v roce 1986 poprvé vydal na dakarskou rallye.
„Vůbec jsme tehdy netušili, co náš čeká,“ ohlížel se. „Měli jsme sice nějaké kusé informace od kolegů, kteří už soutěž absolvovali, jenomže teprve na místě jsme zjistili, co všechno ještě nevíme a neumíme. Třeba, jak hustit pneumatiky, abychom se v písku nezahrabali.“
OBRAZEM: Monsieur Dakar. První ročník Loprais nedokončil, pak se stal legendou |
Při prvním startu ještě závod nedokončil, následně jej ale šestkrát opanoval – poprvé v roce 1988.
„Lopré nikdy nevyhrával tím, že by byl nejrychlejší,“ vzpomínal jeho tehdejší navigátor Tomáš Mück před čtyřmi roky. „Měl obrovskou výhodu, že ráno odstartoval, a když měla etapa 800 měřených kilometrů, tak tím stejným tempem dojel večer do cíle. Racionalita u něj vždy převážila nad emocemi. Za volantem podával profesorský výkon.“
K Růžovému jezeru dorazil Loprais jako první i v letech 1994, 1995, 1998, 1999 a 2001, za což si vysloužil přezdívku Monsieur Dakar.
Dakar je hlavně o vůli
„Naše energy drinky byly becherovka a plzeň. I když to byly spíš zásoby, protože jsme potřebovali sem tam něco svařit a tohle byla ta nejlepší valuta,“ přibližoval, v jakých poměrech závodil.
Ikona, férový chlap, vzpomíná Frenštát na Lopraise. Bude mít svou ulici? |
„Dakar je hlavně o vůli. Může tam být sebelepší sportovec, ale jakmile přijede do pouště, zapadne a má někde tři hodiny lopatovat písek, tak se sesype. To je nekonečná práce a vy nemáte šanci vzdát. Z té pouště se prostě musíte dostat.“
A co spánek? A jídlo?
„Spali jsme pod širákem nebo pod autem. A aby měl někdo karavan či odjel na hotel jako teď, to vůbec. Jedli jsme konzervy, jenže ty byly kolikrát tři dny po sobě stejné, takže když jste ji otevřel, už jste věděl, že na ni nemáte chuť. Naštěstí jsme měli v autě zásoby – zlatý lančmít, klobásky a česká vepřovka.“
Karel Loprais (dole čtvrtý zleva ) s dalšími účastníky před jednou z etap Rallye Dakar (1. ledna 2005)
Prestižní závod podstoupil celkem devatenáctkrát, naposledy v roce 2006, kdy jej nedokončil.
Rallye Dakar 2022příloha iDNES.cz |
O tři roky později se soutěž kvůli bezpečnosti přesunula z afrického kontinentu do Jižní Ameriky.
„Je to lepší pro účastníky,“ glosoval Loprais změnu lokality.
„Nevím, jak by se komu líbilo, kdyby dělal živý terč. Když někdo vedle vás střílí ze samopalu do pneumatik, tak jste pak rád, že to nikoho z nás netrefilo.“
Loprais z Dakaru nezmizí
Ročník 2022 bude třetí, který se pojede v Saúdské Arábii. Sám Loprais ale tyto novinky vinou bolavé páteře nezažil.
„Při překonávání terénních překážek dostává páteř pořádně zabrat a už to prostě nešlo, byl by to moc velký zdravotní risk.“
Nákladní automobil TATRA vedený Karlem Lopraisem na trati etapy z Ataru do Nouadhibou v rallye Paříž-Dakar-Paříž. (9. ledna1994)
I tak se ale mezi vedro a suché písky stále vydával, v roce 2007 z doprovodného vozu dohlížel na synovce Aleše.
„Už to není jako dřív, na Dakaru startují profesionální týmy oproti tomu, co jsme zažívali my,“ posteskl si tehdy.
Pojedeme za něj. Na Lopraise vzpomínají účastníci Dakaru či Tatra |
Po čtvrtku přišel závod o další významnou část své aury, byť příjmení Loprais z něj nezmizí.
Následovníka automobilové legendy Aleše zastihla nešťastná zpráva uprostřed finálních příprav právě na pouštní rallye.
„Opustil nás muž, který obecně šetřil slovy a ještě méně mluvil sám o sobě. Přesto si svými činy, úspěchy, chováním, jednáním, vystupováním, přístupem k životu, ale i typickým plaše vypadajícím úsměvem získal úctu, respekt a srdce několika generací svých kolegů, soupeřů, fanoušků motoristického sportu i široké veřejnosti.“
