"Jsem moc zklamaný," netají se Hirvonen, který obsadil druhou příčku také v soutěži.
Co celou bitvu rozhodlo?
Dvě sobotní erzety, kde jsem ztratil přes 20 vteřin. Do té doby to šlo, jel jsem bez chyb. A najednou přišla obrovská ztráta. Když jsem viděl první mezičas, nemohl jsem uvěřit, jak moc ztrácím. Znervóznělo mě to, udělal jsem další chybu. Myslel jsem, že je něco s autem, ale mechanici nic nenašli. Bohužel, problém byl u mě, tady jsem ztratil titul.
V poslední etapě jste stáhl půlminutové manko na pouhých 18 vteřin, ale pro změnu vás zastavil bizarní problém. Otevřela se vám přední kapota a nic jste neviděl. Jak k tomu došlo?
Bylo to po jednom ze skoků, šlo o nešťastnou náhodu. Kapota se v rychlém sjezdu uvolnila z jednoho držáku, na druhém zůstala viset. Bohužel se vytočila tak nešťastně, že jsem nic neviděl. Proto jsem musel zastavit a kapotu urvat. Bylo to nepříjemné. Ale netroufám si tvrdit, že bez této lapálie bych Loeba porazil.
Na titul jste nedosáhl, ale jinak za sebou máte vydařenou sezonu, že?
Ano, držel jsem stálou formu, zvládl jsem ji bez větších chyb. Věděl jsem, že už mám dost zkušeností na to, abych bojoval o titul. Ale po Argentině, kde jsme nebodovali, jsem boj považoval za ztracený. Pro Seba se naštěstí věci vyvinuly špatně a my dostali šanci. Dospěli jsme ke vzrušujícímu konci sezony, v němž byl Seb rychlejší, proto má šestý titul.
Vyhrál prvních pět závodů, ale o titulu stejně rozhodl až ten poslední, do něhož jsme z prvního místa vstupovali my. Takže musíme pravidelně bodovat celý rok. Hlavně potřebuji častěji vyhrávat, protože na titul mi nestačilo ani 11 pódiových výsledků z 12 startů. Mým cílem je porazit Loeba, než ukončí kariéru, příští rok to zkusím znovu.
