A ty za měsíc třiadvacetiletý Kornfeil má. Roky čekal na sezonu, kdy to konečně ve třídě Moto3 dotáhne na stupně vítězů, kdy konečně zúročí vydařené testy a poskočí mezi uznávané piloty.
Loni se dočkal, byl druhý v Silverstone, třetí ve Valencii.
A před novým ročníkem, který včera zahájily první tréninky na nedělní závod v Kataru, si Kornfeil přeje: „Doufám, že tato sezona bude lepší než ta předchozí. Změnili jsme motorku (honda) i jezdeckou výbavu. Jediné, co zůstalo, je tým. Známe se, i proto mohou být výsledky určitě lepší.“
Že tak zdůrazňuje stáj a skutečnost, že v ní zůstal, není jen tak. Kornfeil je téměř rok co rok střídal, hledal štěstí jinde, musel si zvykat na nové a nové lidi. Teď ale dál - i díky dvěma „bednám“ - pokračuje jeho angažmá u malajsijského týmu M7 Sic. „Sedli jsme si a svými výsledky jsem je na rozdíl od týmového kolegy uspokojil. Jsem za to rád.“
Byť se v předsezonních testech do špičky neprobil, stejně z něj srší optimismus: „Na špičku ztrácím naprosté minimum, a když jezdíte takovouhle soutěž a na takové úrovni, tak si věřit musíte. Bez toho to prostě nejde. Kdybych nevěřil sám v sebe, tak bych se na pódium nikdy nepostavil.“
Přiznává, že dva závody, ve kterých loni skončil v triu nejlepších, ho změnily. Že se zbavil vnitřního tlaku, což ho může letos vystřelit výš. V nabitém pelotonu Moto3, kde se třeba desítka jezdců do posledního kola rve o prvenství, je sebedůvěra i vnitřní síla zlatou devízou.
K tomu Kornfeil v zimě „cepoval“ mysl, když začal se cvičením jógy. „Chtěl jsem se ji naučit už dávno, ale dostal jsem se k ní až teď přes známého, jehož přítelkyně ji cvičí. Dává mi soustředěnost, dýchání, uvolněnost, vyrovnanost sama se sebou.“
Ještě něco je u Kornfeila před touto sezonou jiného. Z MotoGP odešel Karel Abraham, a jelikož Karel Hanika má v Moto3 k pódiovým umístěním daleko, je teď Kornfeil v šampionátu českou jedničkou.
Byť on se ošije: „Nemyslím si, že jsem česká jednička, ale každopádně bych rád byl. A že na mě bude větší tlak? Jsem profesionální sportovec a pro něj je důležité umět nevnímat tlak ani okolí...“
