Nebyla to jen zdvořilostní fráze. Právě Zdeňka Sládečková, žena, která pomáhá třeba i atletické reprezentaci, má velkou zásluhu na tom, že Koudelka vede průběžné pořadí Světového poháru. „Moc mu to přeju,“ říká.
Psycholožka Zdeňka Sládečková
Je to dobrá vizitka vaší práce, že?
Jsem šťastná jako blecha. Je to nádherné, vhání mi to slzy do očí. A jsem šťastná, že je šťastný.
Jak na vás zapůsobil loni v prosinci, když za vámi poprvé přišel?
To byla hromádka neštěstí. Pan Plecháč (Koudelkův osobní kouč) mi ho tady vysypal do křesla. Měl hlavu vdlaních, nebyl schopen vůbec ničeho. Byl to zdrcený, zničený kluk.
Čím to?
Byl psychicky na dně z hospitalizace (Koudelku trápily záhadné zdravotní potíže). Doktoři kolem něj chodili, pořád nemohli nic závažného najít a on měl snad jen trochu ohnutou krční páteř. Představte si, že jste v kůži člověka, který je několik měsíců přikurtován v nemocnici a neví, co bude. To by psychiku přidusilo každému. Vůbec nechápu, že to v takovém dobrém stavu přežil. Já bych se zbláznila už za týden.
Jak rychle se zvedl?
Šlo to hladce. Přišel na Silvestra, celou sezonu netrénoval, nic nedělal. Říkala jsem mu, že účastí na olym- piádě si vůbec nejsem jistá. A on po šesti týdnech do Soči odjel a byl nejlepší z Čechů. Neuvěřitelné.
Mohla byste trochu popsat metody, které na něj používáte?
První krok je, že si ho musím trochu prohlédnout, zjistit, o co jde. Mám necelých 40 let praxe, spoléhám se na svůj odhad. Musím to nejprve zjistit a pak řeknu, že máme ty a ty možnosti. Jak říkal Roman, že jsem ukecaná ženská, tak to teda jsem. Ale vím, že sportovcům tu hlavu trošku otočím. Vím, že i oni začnou sebe vnímat přiměřeněji, lépe, uvědomí si, že jsou strašně hodnotní lidé. To nedáte jinak, než že do nich opakovaně hučíte. Říkám jim, že to musí vydržet, protože toho potřebuju hodně uložit do jejich mozku. Pak jsou metody, které pracují třeba s podvědomou složkou – relaxace, meditace, sugesce, vizualizace, hypnózky...
Co si vizualizuje Koudelka? Povedený skok?
Roman vizualizace ani tolik nepotřeboval. On je v jádru silný bojovník. Zdravotní problémy ho znejistily, ale mně stačilo jenom pojmenovat znovu jeho přednosti a říct, že to všechno v sobě má.
Vizualizace tedy nepoužívá?
Ale ano. Účelem metody je, aby měl mozek program ideálního skoku. Mozku je jedno, jestli to vidí v představách, on si to do sebe zkopíruje jako program. A potom, když přijde na realitu, tak mozek ví, co a jak udělat, aby se to dařilo.
V čem se Koudelka za dobu, co ho znáte, nejvíc změnil?
Neznala jsem ho předtím, ale mluvila jsem s trenérem Plecháčem. Říkal mi, že Roman se předtím hodně nervoval kvůli výsledkům. Že mu hodně záleželo na tom, kolikátý bude. Stresovalo ho to. A co teď dostávám informace přímo od Romana, tak říká, že si to jde užít, skáče s chutí, s radostí. Když se umístí dobře, tak si vychutná tu radost. V tomto směru se Roman trochu proměnil. Nejdůležitější je udržet si v hlavě, že sport se má dělat pro radost. Obzvlášť když je to tak velká součást života, tak se musí myslet na to, že je to nádherná šance si život prožít tak, jak chci. Naplno. Myslím, že tohle umí už ukázkově.
