Požehnání dostal i od fyzioterapeuta Pavla Koláře. "Ale opatrně," radil mu uznávaný odborník.
Z můstku se neodrážel už čtyři týdny, nejprve musí nabrat fyzickou kondici.
Vyhřezlá ploténka a bolavý nárt, to byly Valentovy bolesti. Teď už ho záda bolí jen v určité poloze. A nárt na levé noze dokáže opět zvednout. "Jen když stojím jen na levé, nepohnu s ním."
Nikdy v životě tak dlouho v nemocnici nebyl. Absolvoval rehabilitační cvičení, dostával infuze. Navíc bral antibiotika, protože v zaníceném nártu se zvýšila hladina bílých krvinek.
Ve volných chvílích pracoval na počítači – a sledoval v televizi mistrovství světa klasiků. "Vynikající načasování nemoci. Závody si užívám," liboval si u obrazovky. Zato sestřičky z něj šílely, když jim vždy ráno vysvětloval: "Od půl jedné cvičit nemůžu, to je v televizi přenos z Oberstdorfu."
Pokud bude trénink povzbudivý, zúčastní se příští víkend Světového poháru ve Špindlerově Mlýně a potom i v Madonna di Campiglio. "Oba závody budou pro mě jen přípravou na mistrovství světa. Nemám na nich velké ambice. Musím být trpělivý," říká.
Šampionát akrobatů hostí od 17. března finské středisko Ruka. "Jsem povahou optimista. Myslím, že tam odjedu." A jak dopadne? "To bych nerad říkal. Pořád nevím, jak se mé tělo zachová."
Aleš Vaněk, předseda svazu lyžařů, toužil po jedné medaili ze všech tří letošních lyžařských šampionátů. Sjezdaři už díky slalomářce Záhrobské plán splnili, klasici jej dokonce překročili. "No a my to taky zvládneme. Máme přece Sudovou, Krause a Hayera," povídá se smíchem Valenta. O sobě takticky pomlčí.
