Pro ostatní lyžařky na tom není nic zvláštního. Prostě jsou na startu, soustředí se a když zvukové znamení odpípá pár posledních vteřin, pustí se po svahu dolů. Česka reprezentantka Tereza Kmochová to má těžší. Jelikož se narodila se stoprocentní ztrátou sluchu, místo pípání se na samém začátku i těch nejslavnějších závodů někdy musí spolehnout na startéra, který ji poslední okamžiky před odpíchnutím odpočítává na prstech ruky.
„Jsou různé způsoby, jak se startuje do závodu,“ popisuje účastnice nedávného mistrovství světa ve Svatém Mořici. „Většinou jsou tam hodiny, které vám odpočítávají čas do vaší jízdy. Některé zobrazují vteřiny jako čísla, jiné opravdu pípají. Jakmile je na startu hluk, nebo je pípání moc vysoké, pak ani se speciálními sluchadly nic nerozpoznám. A startér mi musí pomoci rukama.“
Každou sobotu
Rozhovor s Terezou Kmochovou čtěte v sobotním magazínu Víkend DNES.
I proto je úžasné, co všechno dívka z harrachovské chalupy dokázala. Na univerziádě před pár týdny skončila dvakrát čtvrtá, s družstvem pak získala dokonce zlatou medaili. Už před tím byla schopná vyhrát pět závodů na jediné deaflympiádě, stát se nejlepším neslyšícím sportovcem světa i neslyšící osobností planety.
Teď má před sebou další cíl. Olympiádu v jihokorejském Pchjongčchangu. A není to bláhový sen.
„Už před sedmi lety jsem byla blízko k nominaci do Vancouveru, skončila jsem na prvním nepostupovém místě,“ vzpomíná. „V devatenácti je vám to trochu šumák, úplně si neuvědomujete, že další možnost třeba už nemusí přijít. Teď bych si toho vážila. Kdyby to vyšlo? To by bylo hustý!“
I o tom vypráví ve velkém rozhovoru, který s ní vychází v sobotním magazínu Víkend DNES. Ano - vypráví. Přestože je odjakživa neslyšící, díky její schopnosti odezírat a mluvit, aniž by se sama slyšela, šlo o zábavné povídání plné smíchu. Tereza navíc dokáže podobně komunikovat i v angličtině nebo francouzštině.
„Na odezírání je pro mě nejtěžší francouzština,“ přiznává. „Francouzi hrozně rychle melou, vůbec neotvírají pusu, jedou. Někdy proto nemám šanci. Obtížná je i slovenština. Slováci na mě taky vždycky něco vypálí. To angličtina je v pohodě, na to jsem zvyklá.“
Pokud vás zajímá, jak sympatická dívka může se svým handicapem závodit s nejlepšími lyžařkami světa a studovat na vysoké škole, nebo jak těžké byly její začátky, pořiďte si sobotní Víkend DNES.
