Do norského Lillehammeru vyrazil Roman Koudelka jen na otočku. "Nemám to tam moc rád. Je tam tma a depresivní prostředí," přiznal před odletem do Skandinávie, kde v pátek začíná Světový pohár skokanů na lyžích.
A znovu v novém provedení. Po revoluci v podobě bodových náhrad tentokrát ovlivní šampionát méně výrazná změna, zato taktéž zcela zásadní. Nové kombinézy musí skokanům přiléhat k tělu, a tak už nenadnáší jako dřív.
Zamíchá hodně letošní novinka pořadím Světového poháru?
Stoprocentně. Teď bude hrozně záležet na větru. Stačí malinkej poryv dozadu nebo proti a kombinézy dokážou udělat neskutečné rozdíly. Takže si myslím, že bude hodně závodů s překvapivým vítězem, který se třeba loni vůbec neumístil do patnáctého místa.
Vám kombinézy vyhovují, nebo ne?
Já bych je určitě nechal stejné jako loni. Ale je to prostě změna a všichni se s ní musí vyrovnat. Trvalo mi dost dlouho, než jsem se s kombinézami trochu sžil, skoro celé léto. Ale už je to lepší a lepší...
Další změna se týká nájezdu, který budou moci posouvat trenéři. Budete nového pravidla využívat?
David Jiroutek je velký špekulant na takové věci, takže s tím asi občas pohne. Bude záležet na dané situaci. Tahle změna se mi naopak docela líbí, protože jsem typ skokana, který je dynamičtější a vyhovuje mi, když se jede spíš níž. Doufám, že na tom jenom získám.
Není těch změn a úprav za poslední roky až příliš? Vyhovuje vám nový model, nebo byste se raději vrátil ke starému?
Bodové náhrady jsou takové zvláštní, ale to jsem nějak vzal. Zato úpravu kombinéz považuji za krok zpátky. Hlavně kvůli bezpečnosti. Na nájezdu se jezdí až o deset kilometrů za hodinu rychleji, než se jezdilo dřív, a to bude na mamutích můstcích extrémní rozdíl.
Loňská sezona se vám vydařila, stačilo by vám celkové desáté místo i letos?
Jsem typ člověka, který chce vždycky výš. Ale jelikož se letos změnila pravidla a sezona bude hodně ovlivněná novými kombinézami, tak bych měl velkou radost, kdybych zopakoval to loňské umístění.
Už se těšíte, až se vrátíte do závodního režimu plného cestování, nebo byste přivítal delší volno?
Když jsem přes léto pořád doma, tak se na cestování i těším. Ani mi to nevadí, člověk si rychle zvykne. Je to úplně něco jiného, myslet na závody a všechno okolo, mnohem lepší než v létě.
Cítíte formu před startem sezony?
Na můstku to není úplně špatné. Výkonnost se posouvá výš a výš. Mám z toho radost. V létě jsem hodně trénoval na suchu, nabíral jsem velké objemy a pak šla technika na můstku stranou. Teďka se to troško vyrovnalo, takže se na závody zase těším.
A hned v pátek nastoupíte do závodu smíšených dvojic. Co od netradičního závodu čekáte?
S Davidem (reprezentačním trenérem) jsme na tom dohodli na soustředění v Lillehammeru. Šel jsem k němu na pokoj a on sám řekl, abych skákal. Já jsem se stejnou myšlenkou zrovna za ním šel, takže jsme se krásně doplnili. Kvalifikaci mám jistou, takže si můžu odpočinout a zkusit si týmovou soutěž. To mi ukáže, jak na tom jsem a co by šlo zlepšit do dalších závodů.
A jak se vám líbí myšlenka smíšeného závodu?
Pořád jsem proti. Mezi námi a holkami jsou opravdu velké rozdíly. Zase nechci, aby to vyznělo špatně. Smekám, že dokážou skočit z toho můstku, jenže kvůli malé konkurenci nemají takovou výkonnost. Proto bych to o pár let posunul.
Jak se vám zamlouvá můstek v Lillehammeru?
Ten malý můstek mám velice rád. Hodně jsem tam trénoval a minulý rok jsme na něm s Lukášem Hlavou měli výborné výsledky, takže máme na co navazovat. Velkej můstek je pravý protiklad. Je postavený tak, aby mi vyloženě neseděl. Poprvé jsem tam bodoval až loni. Na druhou stranu je to motivace a výzva ukázat, že na můstku, který mi nesedí, dokážu udělat pěkný výsledek.
S jakým umístěním byste tedy rád odjel?
S desítkou bych byl určitě spokojený. Loni jsem viděl, jaká je výhoda, když nemusím skákat kvalifikace. Když fouká nebo se vám nedaří, tak nemusíte nastoupit. Je to menší stres a pohodovější podmínky.
