Tomáš Kraus na olympijských hrách v Soči.

Tomáš Kraus na olympijských hrách v Soči. | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Skikrosař Kraus ukončil kariéru. Jako manažer se bude věnovat Samkové

  • 11
Nechtělo se mu končit pádem, ale poslechl svoje tělo. Tomáš Kraus, legenda světového skikrosu, který si v únoru při závodě Světového poháru ve švýcarské Arose zlomil stehenní kost, se rozhodl uzavřít kariéru.

„Je mi sice jedenačtyřicet, ale nechtělo se mi končit pádem,“ pravil ještě před krátkým časem lyžař, který v roce 2002 vyhrál úplně první závod Světového poháru ve francouzském Tignes.

Celkem čtyřikrát (2005, 2006, 2008, 2009) ovládl celý seriál a dvakrát, v letech 2005 a 2007, se stal mistrem světa. Kromě toho byl v roce 2006 celkovým vítězem Světového poháru akrobatických lyžařů.

Zdlouhavé léčení po Arose ale všechno změnilo.

„Původně jsem počítal, že nastávající sezonu pojmu jako rozlučkovou a absolvuji několik závodů, nicméně tělo bylo proti. A nakonec i hlava,“ uvedl Kraus. Budoucnosti se však nebojí.

„Před rokem jsme s kamarádem Jirkou Tichým založili společnost Snow Nomads, která se zabývá adventure turistikou. Helikoptéry, zajímavá místa, lyže, surfy a podobně. A na prahu léta jsme podepsali smlouvu s olympijskou vítězkou ve snowboardkrosu Evou Samkovou a českým snowboardovým týmem, které marketingově zastupujeme,“ dodal Tomáš Kraus.

Své rozhodnutí oznámil v pondělí večer v pražském baru v centru města, v široké společnosti kamarádů a přátel. „Lepší je uspořádat rozlučku tady než ukončit kariéru někde v Alpách po závodě, stranou od ostatních. To je jednodušší než obtelefonovávat kamarády a známé a sdělovat to každému zvlášť. Tu myšlenku jsem hned zavrhl,“ usmál se.

Nakonec ale telefonovat musel stejně, aby kamarádům oznámil uspořádání rozlučky. Co přitom cítil? „Došlo mi, že není jednoduché říkat „přijď, budu věšet závodní lyže na hřebík, čas se nachýlil“. Ale teď už je to v klidu,“ pravil vyrovnaně nyní již bývalý závodník, který v úterý vyrazí s nadějnou skikrosařkou Andreou Zemanovou na závod Světového poháru do Rakouska. „Ne jako trenér, spíš mentor. Nebo guru. Těším se, už to bude jiný příběh,“ usmál se.

Ještě nedávno přitom choval naději, že by končit nemusel. „Dělal jsem hodně, abych vyzkoušel, jestli to půjde. Ale byl jsem na dvou ledovcích, v Itálii a Rakousku. Zjistil jsem, že se ani za měsíc nebudu nebudu při lyžování cítit dobře, což je základ. A že nebudu v takové formě, abych mohl dělat dobré výsledky. Někdo to možná čekal před pěti lety, někdo předloni, ale dozrálo to teď.“

Definitivní rozhodnutí padlo minulý týden na Srí Lance, kde byli se společníkem kvůli zjišťování náležitostí ohledně surfování. „Tam jsem si v klidu sedl a ujasnil si to s čistou hlavou. Jsem rád, a moje rodina určitě ještě víc,“ konstatoval rodák z Děčína.

, Lidové noviny

Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž