Má český tým zhruba stejné podmínky, pokud jde o materiál, jako ostatní celky?
Určitě ano, máme dobrou podporu od firmy Salomon, u které je Tomáš už řadu let, takže i materiál je nejlepší. Ale ještě důležitější je mít dobrý servis, mám na mysli struktury a varianty skluznic, a v tom jsme taky na úrovni ostatních předních týmů.
Takže servisman firmy Salomon jezdí po závodech a můžete s ním konzultovat třeba výběr lyží?
To bylo dřív, ještě rok po olympiádě ve Vancouveru. Potom ale firma začala šetřit, tak jsem musel nastoupit. V tom ale nevidím problém, materiál máme dobrý, jen nemám tolik zkušeností. Servismani ostatních týmů to dělají třeba dvacet let, já to dělám pět roků.
Považujete se tedy ještě za začátečníka?
Jo, za začátečníka... Ale nepokadím se z nich! Ale vážně - myslím, že už to nějak funguje, že jsme konkurenceschopní. Už to není tak nervozní jako dřív.
Prozraďte - hlídá si každý servisman svoje know-how, nebo je to ve skikrosu volnější a poradíte si navzájem?
Řekl bych, že je to volnější, o všem se pobavíme... Až když je hotovo! Jinak si servismani běžně přesypávají věci do jiných krabiček a mystifikují, před závodem se nic neříká.
Takže s nikým neudržujete přátelštější vztah?
To ne, kamarádím se s jedním Američanem, se kterým věci konzultujeme, ale opisovat od něj nejde. To by nebylo fér.
O českých lyžařích se říká, že když vyjíždějí na Světové poháry, tvoří jakýsi "rodinný tým", což není všude zvykem. Platí to i ve skikrosu?
Platí a myslím, že je to výhoda. Uvolněnější atmosféra je lepší než strojový, třeba německý režim, kde všichni šlapou jako vojáci. A zrovna v tomto případě jde o velký tým, kde už ta organizace všeho musí být šílená, oni musí být všude o dvě hodiny dřív. Málokterý z těchhle velkých týmů dokáže dobře relaxovat, řekněme, že jsou pořád zbytečně našponovaní. To je nezrychlí.
Při výběru lyží dá Tomáš Kraus vždy na vás, nebo o tom vedete debaty?
Zeptám se na jeho pocit, ale jinak lyže vybírám já. Od toho tam přece jsem, aby se odlehčilo jeho hlavě. Není to snadné, aby to mezi závodníkem a servismanem fungovalo dobře, aby závodník servismanovi věřil. Nám se to, myslím, podařilo. Mnozí pořád chodí a servismanovi říkají: cos mi tam dal, a všelijak spekulují. To bych asi nesnesl, aby mi do toho pořád lezl a kecal.
Stalo se někdy, že by mezi vámi a Tomášem Krausem došlo k ostřejší výměně názorů nebo rozepři?
Ne, nikdy. Když si něco chceme říct, řekneme si to normálně, a jedeme dál.
Ani v úterý po zpackaném závodě v Soči to nebylo vyhecované?
Ne, proběhlo to úplně v klidu, oba jsme věděli, o co jde. Deset minut jsme byli oba smutní, pak jsme se o tom pobavili, ale nikdo nikomu nenadává. Jednou udělám chybu já, jednou ty, tak to ale chodí, jsme jenom lidi.
Budete mít možnost testovat lyže v Soči před olympiádou?
Budeme tam kvůli tomu muset o něco dřív, to dělá každý. Ale ruský servisman mi říkal, že to tam nebudeme mít jednoduché, že i on měl teď problém sehnat místo na testování, skútr a podobně. A skůtr měli jen Rusové, ostatní šlapali pěšky.
Má velký význam testovat tam lyže, když se teď tak výrazně měnily podmínky?
Jo, to je pravda - otestuješ, druhý den je všechno jinak a celý test je k ničemu. Musíš reagovat, možná to bude loterie. Loni tam prý napadlo dvacet tři centimetrů sněhu za hodinu. Ale hlavní testování stejně děláme doma.
