Do té doby však ještě může být mistryní světa. Nebo vítězkou Světového poháru. Pokud byste jí dali vybrat, zvolí to druhé.
Velký křišťálový glóbus pro absolutní pohárovou šampionku zatím ještě nezískala. Jenže v průběžném pořadí po prosincových závodech ztrácí 170 bodů na vedoucí Finku Kuitunenovou.
"Možná přehodnotím své priority a více se soustředím na mistrovství světa," naznačila.
Potíž je v tom, že únorový šampionát hostí Japonsko. Země, která k lyžařskému srdci Neumannové nikdy nepřirostla.
Vadí jí nevyzpytatelný sníh i příliš umělá atmosféra, tolik vzdálená tradičnímu koloritu evropských horských středisek.
"Sapporo je navíc nudné, bez atmosféry. Lidi tu lyžováním moc nežijí," říká o dějišti světového šampionátu 2007. V březnu tam jela na zkušenou, při závodě Světového poháru se tu brodila v mokrém sněhu, dvakrát upadla a skončila pátá. "Ten závod mi nepřipomínejte," ohradí se.
"Dalším problémem bude počasí a dojíždění z hotelů," věští. "V Sapporu nejde bydlet u tratí, jak jsem zvyklá. A z hotelů, i když luxusních a s vyhřívanými záchody, je to na stadion skoro hodinu."
Z olympiády v japonském Naganu 1998 si sice dovezla stříbrnou a bronzovou medaili, ale ani ty na jejím pohledu nic nemění. Tehdy ji náhlá změna počasí připravila o téměř jisté zlato. "To vítězství máme schované u pánaboha," říká její kouč Stanislav Frühauf.
Toho další cesta do Japonska už vůbec neláká. "V Sapporu to bude ještě horší a umělejší než v Naganu," tuší.
Svůj úplně poslední závod Světového poháru potom Neumannová absolvuje v neděli 25. března ve Falunu. Na skandinávských pláních napíše tečku za jedinečnou kariérou.
