Hory nad krkonošským městečkem se během víkendových dní poprvé zabělaly. Konečně mrzne. Čerstvě napadaný sníh se ale stal jen symbolem beznaděje místních pořadatelů.
"Zatím je to tak jako poprášený. Všude jsou tři centimetry sněhu. Na fotkách je to sice bílé, ale na praktické využití to zatím není," konstatuje Jiří Krejčí, prezident organizačního výboru
"Závod nešlo uspořádat. To je jasný, že ne," doplňuje svá slova. "Nastříkání můstku trvá za optimálních podmínek tři dny, za mizerných připočtěte ještě den a půl. Na sjezdovce je jedno, kam to spadne. Na můstku se musí stříkat daleko opatrněji, je to mnohem jemnější práce," vysvětluje Krejčí.
Usnul tu i sněhulák
V pátek odpoledne měl Harrachov ožít pod náporem sportumilovných diváků. Program právě sliboval trénink sdruženářů. Na Hannu Manninena či Pavla Churavého se ale nedostalo. A nedorazily ani skokanské hvězdy jako Simon Ammann nebo Gregor Schlierenzauer. Nebyl důvod.
Uličky Harrachova teď připomínají spíš město duchů. Tu a tam projede automobil, většina ale nabírá směr Polsko. Pro správce místních lanovek jsou to možná ideální chvilky k finálním úpravám, touhle dobou ale doufali v první "kšefty".
"Dvacet" si dává dokonce i nafukovací sněhulák na městském infocentru. Místo toho, aby svým širokým úsměvem vítal rozjařené návštěvníky, se jen tak líně povaluje po střeše. Harrachov na nápor klientely teprve čeká.
Tvrdit ale, že nepřijel vůbec nikdo, to by bylo hodně přehnané. "Hotel Karolína jsme měli plně obsazený. Ale dva naše hotely, které jsou přímo u skokanských můstků byly zavřené," přiznává Veronika Hulínová.
"Většina lidí, kteří tu měli rezervaci kvůli Světovému poháru, nakonec nedorazila. Jenom asi dvacet procent lidí přijelo, i když se závody nekonaly," naznačuje Hulínová, jak se zrušený podnik podepsal na tržbách harrachovských hoteliérů.
"Já jsem na těch závodech zainteresovaný nebyl. Byli u mě na víkend lidi z Berlína," doplňuje ji Miloslav Rýdl, majitel stejnojmenného hotýlku. "Problém měli hlavně velké hotely, které měly mít ubytovány výpravy a doprovod. Stálo je to asi dost peněz," dodává.
Přišli o peníze, ale ne o pověst
Zrušení čtyř závodů Světového poháru vyšlo organizátory levněji, než by se možná zdálo. "Konečná čísla ještě nemám, myslím ale, že ztráta bude maximálně tak 200 000 korun," prozrazuje generální sekretář závodů Otakar Jiroutek.
Mnohem víc si stýskají obchodníci. "Víte, já jsem tu i zastupitel a pro Harrachov celkově to byla ztráta hodně veliká. My máme problémy s obsazeností po celý rok. Kdyby se tu závody konaly, byla by to velká reklama. Okolí by dostalo novou šťávu a dost by se o nás mluvilo," shrnuje Rýdl.
A jeho slova potvrzují i další - včetně Krejčíno, který je nejen sportovním funkcionářem, ale také harrachovským radním. "Závody bývají zahájením sezony, které je zdálky viditelné. Je to obrovská škoda," posteskne si. "Kdyby to bylo o týden posunuté, proběhne to bez problémů."
Harrachovské můstky v pátek 11. prosince 2009
Jenže na rušení závodů si v Harrachově už tak nějak zvykli. Vždyť za poslední desetiletí přišli už o šest podniků Světového poháru skokanů.
Naposledy měl do Harrachova zamířit Světový pohár skokanů v prosinci 2006, sdruženáři tu měli mít dostaveníčko o měsíc později. Ani jeden závod se ale nekonal.
Organizátoři se však o svoji pověst neobávají. "Vždyť ten závod nešlo uspořádat nikde jinde v Evropě," oponuje Krejčí námitkám, že Česko přichází o Světové poháry v lyžování častěji než další země.
"Když jsou podmínky příznivé jenom trošku, pak jsou v Evropě jen tři místa, kde se to dá zvládnout. A Harrachov je jedním z nich. Naši vyjednávací pozici do dalších ročníků to proto nekazí," důrazně ujišťuje prezident organizačního výboru.
Tak za rok to snad Čechům konečně vyjde.
