Ani tentokrát se však české slalomářce vystoupat mezi absolutní špičku nepodařilo. I kvůli nemocem, které ji zabrzdily. Kvůli tomu, že se jí ani jednou nepovedlo předvést dvě bezchybná kola.
„Můj sen o medaili tedy pořád trvá,“ líčí dvaatřicetiletá Dubovská, která byla v uplynulém ročníku Světového poháru nejvýše jedenáctá při finále v Saalbachu. „Ale jak to říci... Cítím, že pódium není vyloženě sen. Je reálné, i lidé kolem mě věří, že by se mi mohlo jednou povést.“
Je těžké si říct: Tak, a dnes už netrénuju. Jsem holt taková. Moc si neumím nařídit, že už jsem na tréninku dala pět jízd a tím to končí. Naopak, vždycky si říkám: Ještě jeden kopec, ještě jeden… Což je asi ta chyba.
