Na vysněnou desítku je to necelá minuta, zatím asi převládá spokojenost, že?
Vzhledem k dosavadnímu průběhu sezony určitě. Pro mě byl důležitý závod klasická třicítka, která se povedla. Chytil jsem se v ní.
Jste rád, že to takhle vyšlo? První body přišly až v Toblachu – posledním závodě před Tour de Ski...
Ze začátku sezony jsem se trochu trápil. I po té třicítce jsem doufal, že to nebyla jen jedna vlaštovka, která přilítla a zase odletí. Doufám, že neděle stoupající formu potvrdila. Sice bych neřekl, že je to nějaká moje top forma, ale i přesto jsem byl příjemně překvapený a spokojený, že mi to takhle jde.
Vezměme to postupně, dalo se ve sprintu postoupit?
Určitě dalo. Jsou tam nějaké tři čtyři vteřiny, což by byl můj dobrý výkon. Ale bohužel ten sprint trochu kopíruje mou sezonu. Předešlé sprinty totiž byly dost podobné, ale myslím, že na celou Tour to až tak velký dopad nemělo.
Následovala třicítka klasicky, která se vám vydařila, ale nic lehkého to nebylo, že?
Byla dobrá. Měl jsem sice na začátku potíže dostat se dopředu, protože po sprintu jsem měl startovní číslo kolem šedesátého místa (56), párkrát jsem tam ještě zůstal zavřený ve stopě, která nejela, takže jsem se propadl ještě o kus dozadu. Ale kolem pátého kilometru jsem se dostával dopředu, až do skupiny o 12. místo. Jinak se mi klasika jela dobře, s ní jsem byl docela spokojený.
Po nedělní desítce už jste říkal, že se vám ze začátku jelo hůř. Pak jste se rozjel?
Jo, pak už to bylo lepší. Druhé a třetí kolo po tom zaváděcím už šly. Nevím proč, ale letos mám s těmi začátky problémy, neumím se do toho dostat. V intervalových závodech letos většinou dostávám na prvních mezičasech dost sekund. Na to jsem se snažil připravit, pořádně se předtím rozjet, ale stejně jsem tam vlál. Měl jsem momenty, kdy jsem myslel, že odpadnu, ale nakonec jsem to přestál a začalo se mi jet líp.
To je takový diesel. Čím delší trať, tím líp se vám jede. Byl jste vůbec rád za den volna, nebo byste radši dál závodil?
Byl jsem rád (úsměv). Po nedělním závodě jsem toho měl dost, i když to byla jen desítka. Nevím, jestli to bylo spojením, že jsme v sobotu jeli třicítku, ale i dneska ráno (v pondělí) jsem byl dost rozstřelený a nevím, jestli bych hned skočil do dalšího závodu. Teď se mi ale zdá, že je to lepší, tak doufejme, že jsem dobře zregeneroval a bude se to ubírat podobným směrem dál.
Jak vypadají volné dny? Je to jako v cyklistice, kdy každý má svůj styl? Někdo se jede projet i na několik hodin, někdo jde jen tak na kafíčko, někdo vůbec?
Myslím, že je to dost podobné. Hodně lidí na lyže jde, někdo na trochu dýl, někdo, jak říkáte, o něco méně. Ale třeba já jsem dneska nešel vůbec. Máme tady rotoped, na kterém jsem chvíli šlapal a ani zdejší podmínky nejsou nic moc. Sněhem jsou pokryté jen dva kilometry, takové tři kopce, takže se ani moc příjemně projet nedá a navíc tady dneska dost pršelo.
Martin Johnsrud Sundby je zatím na Tour de Ski k neporažení. „Předvádí excelentní výkon,“ říká Jakš
U vás je na Tour de Ski vždycky zásadní zdraví. Jak jste na tom?
Musím zaklepat, zdraví drží. Doufám, že bude držet i dál.
Teď vás čeká další dvojboj v Oberstdorfu – sprint a 15 km klasicky. Uvidíme vás v rozjížďkách?
Kdybych předvedl nějaký svůj dobrý výkon, tak šance je. Neříkám, že bych byl někde kolem patnáctého místa v kvalifikaci, to určitě ne, ale do té třicítky by to mohlo vyjít. Ale ve finále nevím, jestli by to byl takový přínos, kdybych jednou postoupil, ještě jednou to objel... Ve finále bych byl nějaký 25. a za takové umístění nejsou bonusové sekundy až tak velké. Pro mě bude důležitější patnáctka, ve které se zkusím co nejdýl držet čela závodu.
Patnáctka se jede místo skiatlonu, je to pro vás výhoda?
To nevím, přemýšlel jsem o tom, ale nedokážu říct, jestli je to pro mě lepší nebo horší. V tomhle skiatlonu jsem před pěti roky dojel dokonce třetí. Ale myslím, že to nemá nějaký zásadní vliv jak na pořadí, tak pro mě samotného. Bylo by to podobné.
Větší vliv bude mít asi zrušený přejezd 35 kilometrový přejezd do Toblachu...
To určitě jo. Ten přejezd je hodně specifický, v závodě jsme se většinou sjížděli do vlaků a jeli po kupě v určité skupině. To, že se nejede určitě mít vliv bude, ale jsou před námi ještě dvě hromadné patnáctky a jedna intervalová desítka v Toblachu.
Vypadá to, že rok od roku je to se sněhem horší. Jak se vám běhá, když bílo je jen na trati?
Mně to naštěstí úplně nevadí. Samozřejmě mám rád, když se jedu jen tak volněji projet mezi tréninky nebo závody a je bílo. Ale během závodu mi to nevadí, nemám s tím problém.
„Chtěl bych vědět, co udělat, abych se mu aspoň trochu přiblížil.“Martin Jakš o norském suverénovi |
Co říkáte na norskou dominanci? Nakonec je Martin Johnsrud Sundby dominantnější než Therese Johaugová. Pět Norů je mezi nejlepšími šesti.
Je to obdivuhodné a kopíruje to začátek sezony, Sundby předvádí excelentní výkon. Teď, když je na tom i ve sprintu skvěle a když dokáže ostatním klukům odjet i při hromadných startech, tak to smekám klobouk. Chtěl bych vědět, co udělat, abych se mu aspoň trochu přiblížil (úsměv).
Napadá vás, co dělají jinak?
Ne, ale je to zajímavé. Třeba v Davosu měli Francouzi skvělou formu, v jiném závodě zase jede dobře nějaký Ital, ale oni jsou tam pořád, nevím, čím to je. Jestli je to životním stylem, tou obrovskou tradicí, kterou v lyžování mají, nebo se jim jen povedl nějaký blok přípravy a z něho pořád těží. Nedokážu to říct a podle mě si tuhle otázku pokládá spoustu lidí.
V minulosti jim v průběhu sezony často docházela šťáva. Myslíte, že se to může stát i letos?
Bývá to tak zvykem. V sezonách předtím je vidět, že na prvních závodech jsou hodně dominantní, ale postupně se to vyrovnává. Uvidíme, třeba to tak bude.
