„Tratě byly špatné, strašně špatné,“ říká Hrstková. „Buď sněžilo nebo pršelo. Závody, které měly pořádné podmínky, se dají spočítat na prstech jedné ruky.“
Kolik jich bylo?
Snad jen tři měly trať, která byla stoprocentní pro všechny. Nejlepší ze všech byly slovenské Krompachy. Tam to skutečně umí udělat tak, aby byly podmínky naprosto stejné pro prvního i posledního na startu. Mám to tam ráda. Ukáže se, kdo to má skutečně vyjeté a komu pomáhá nízké startovní číslo. Možná i proto jsem tam zajela svůj nejlepší výsledek v poháru.
Je malý zázrak, že se vracíte po dvouleté pauze do Světového poháru.
Zatím jen v obřím slalomu, ale je to tak. Možná to bude znít jako výmluva, ale všechno se zpomalilo zraněním ramene. Myslela jsem si, že to bude lehčí. Dodnes mě ale ta rána trápí, stále není stoprocentně vyléčená. Na lyžích sice ničemu nebrání, jezdím bez ortézy. Ale při tréninku někdy hodně bolí. (Hrstková má plastiku pravého ramena, pozn. aut.)
Potíže s ramenem jsou možná tím jediným, co vás trápí. Studujete vysokou školu, máte stálou přízeň sponzorů, lyžováním se bavíte. Nezneklidňuje vás ta pohoda?
Proč? Kvůli ambicím? Hmm.
Byla jste nejlepší lyžařkou v zemi.
Vím, že sezona nebyla nejlepší. Současně ale říkám - nic zvláštního se neděje.
Takže pocit jisté setrvačnosti necítíte? Nepotřebujete nový impuls? Třeba v přípravě?
Nevím. Dnes mám trénink sestaven tak, abych se příliš neunavila. Byly doby, kdy jsem trénovala třífázově každý den a fyzicky byla stoprocentně připravena. Jenomže na lyžích se to projevilo naopak. Je to složité. Tréninkem a vývojem zjišťujeme, že jsme každý rok moudřejší.
Zjišťujeme... To hovoříte o otci a trenérovi v jedné osobě?
Samozřejmě.
Může být spolupráce s otcem, který vás vede od prvního sklouznutí na lyžích, ještě přínosem?
Klape to. A já sama být nemůžu. To bych nezvládla. Otec zajišťuje veškerý servis, můžu se starat jen o sport. Ideální by byla příprava v týmu, tato možnost ale není. Táta sám říkal, že kdyby se objevil trenér, který bude lepší, tak by byl jen rád, kdybych k němu přešla.
Není to nuda být stále pod dohledem nejbližšího? Ať jste doma nebo za hranicemi, kolem jsou stále stejní lidé.
Nuda? Tu já neznám. Víte, vlastně ani není čas nudit se. Člověk buď trénuje, jí, spí, čte nebo se učí. Na víc vážně nezbývá čas.
Nezkusíte oslovit sponzory? Ti by mohli zařídit změnu a zařadit vás do některého týmu.
Zase tak dlouhé prsty nemají.
Není to tak dávno, co jste trénovala společně s německým celkem.
To je pravda, bylo to před čtyřmi roky. Ale nelíbilo se mi to. Teď bych se možná na stejnou situaci dívala jinak, ale tehdy to zkrátka nebylo ono. Byla jsem zvyklá na minitým s Vráblíkem a Bankem. Panovala uvolněná atmosféra. "Jely" srandičky, odpoledne se šlo třeba na fotbálek.
U Němek to taky funguje, ale trochu jinak. Braly mě, ale... Byla tady jazyková bariéra, ony bydlely společně v hotelu, já nocovala jinde. Společně se vlastně chodilo jen na sníh. Cítila jsem se odstrčená.
Pokud jde o sponzory - jeden z nich měl letos svoji náklonnost vyjádřit tím, že se rozhodl uspořádat závody na Bílé. Jednoduše vám chtěl pomoci prorazit na svazích, které znáte.
Vím, na co narážíte. Tak to ale vůbec nebylo. Náhodou jsem byla doma a měla volno. Kdyby se jel Evropský pohár, byla bych tam. Takto jsem se zúčastnila dvou závodů a jeden vyhrála.
Jaké vůbec máte vztahy se sponzory?
Bez nich bych nemohla lyžovat. Snad mi zachovají přízeň. Smlouvu uzavírám vždycky na rok.
Kam zamíříte v létě?
Už v červnu mě čeká soustředění s reprezentací v Rakousku. Pak musím uzavřít ročník na vysoké škole. V létě se pak chystám k moři. Musím se celá prohřát. Loni jsem u žádného pobřeží nebyla a pak mě půlku sezony trápil zánět průdušek. Znovu se také chystám na meditační týden do Lažánek u Brna.
Pokud jde o vztahy v reprezentaci, jaké jsou?
Víc kamarádské nebo profesionální? Je to v pohodě. A bylo by to ještě lepší, kdyby se změnila politika lyžařského svazu. Jeho přístup, myslím, není nejlepší. Raději... Nechejme toho.
Co vám vadí?
Svaz nás podvědomě štve proti sobě tím, že lepší z nás má víc peněz. To podněcuje nevraživost. Na závodech to ale vidět ani cítit není. Takže se tím nenervuju.
Co chcete v létě vylepšit?
Rezervy mám určitě ve slalomu. I když ho skoro vůbec netrénuju, zpravidla v něm zajedu solidní výsledek. Je paradox, že jsem v tabulkách letos výš ve speciálu než v „mém“ obřím slalomu.
Neuvažujete nad specializací? Nechcete jezdit jen obří slalomy?
To by mě teprve dostihla už vzpomínaná nuda. Ne, nad tím neuvažuju. Myslím, že není dobré soustředit se jen na jednu věc. Také v tréninku jde o oživení. Jedno druhému pomáhá, disciplíny se propojují. Láká mě už i sjezd, možná bych se snažila i odbourat strach ze skoků. Jenomže být komplexní lyžař, na to nejsou podmínky. Třeba sjezd, ten v republice vůbec nejde natrénovat. Nejsou tratě.
Pro všechny případy vám ale Rossignol dodává lyže na všechny disciplíny, že?
Jistě. Mám jedny sjezdovky, dva páry na Super G a tři na obří a speciál slalom. Je to vlastně taková pravidelná lyžařská recyklace. Lyže si pronajmu, pak na nich jezdím a ty opotřebené nakonec vracím. A tak pořád dokola. (smích) Na závody ale všechny s sebou neberu. Vždy jen jedny tréninkové a závodní.
Čeští sjezdaři si neustále stěžují na vosky. Absolutní špička užívá směsi, které mají být pro jezdce druhého sledu nedostupné. Je mazání skutečně taková alchymie?
Ano. Je to pravda. Hlavně u sjezdu jsou rozdíly až neskutečné. Mně se potíž s promazáním stala jen dvakrát v životě. Jednou to bylo bohužel v závodě, v němž mi šlo o titul juniorské mistryně světa. Jelo se ve francouzském Verbiére a já jezdila v tréninku třetí nebo čtvrtá místa. Ovšem pozor - ve sjezdu! Samotnou mě to překvapilo, protože jsem ještě v cílové rovince kvůli taktice brzdila a vykrajovala obloučky navíc.
To se často dělá kvůli konkurenci. Víte, není dobré, aby každý poznal vaši skutečnou formu. V hlavním závodě se ale změnilo počasí a my jsme s tátou promazali. Hrůza... Snad se mi to už víckrát nestane. Nebylo to nic příjemného.
 Lucie Hrstková si zkrátila přestávku mezi sezonami způsobenou operací ramena také prací modelky. |
 Lucie Hrstková s lyžemi. |
 Lyžařka modelkou... |
