"Letos jsem sice už na ledovci byl, teď už to ale bude klasika," říká Lukáš Bauer. Dopoledne běžky na zasněženém ledovci, odpoledne sešup do údolí a návrat na kolečkové lyže. "Na přelomu září a října už budou výrazně převyšovat v tréninku klasické lyže," plánuje Bauer.
Po přesunu do setmělé Skandinávie už bude lyžovat jen na sněhu. Koncem listopadu tu pak odstartuje další ročník Světového poháru.
Výrazné změny v přípravě si Bauer letos nenaplánoval. Proč taky měnit, co funguje. "Určitě nic v obsazení svého týmu," říká Bauer. Skupina vedená reprezentačním koučem Miroslavem Petráskem tak zůstává také letos stejná: servisman Vít Fousek, lékař Martin Koldovský a manažer Martin Müller. "To je takové standardní jádro. V něm se nic nemění," říká Bauer.
Neměnil se ani trénink na suchu. "Jen jsem se snažil víc kopírovat sezonu 2008." Důvod je jasný. Předloni Bauer vyhrál Tour de Ski i celý seriál Světového poháru. Jediné, co by si tak Bauer rád odpustil, jsou zdravotní patálie, které ho často doprovází. "Zatím se mi naštěstí vyhýbají," zaklepe na stůl.
Taky si problémy vybral v sezoně, řeknete si. Jenže potíže měl Bauer také v přípravě přede dvěma lety. A pak suše smázl všechny konkurenty.
Letos v létě Bauer dřel také. Jinak by to ostatně ani nešlo, běžecké lyžování je rasovina. Jen odpočinky mezi tréninkovými jednotkami si rozepsal podobně jako předloni. Těžkou zátěž střídala regenerace v téměř stejných intervalech. "Slibuju si od toho, že budu lépe připravený na zimu. Nebudu přetrénovaný, ale dotrénovaný. Víc se pak budu těšit na zimu," vysvětluje.
Na sezonu se Bauer těšil i loni. Vždyť se jelo mistrovství světa doma v Liberci. Vrchol sezony byl jednoznačný, za oběť mu padl i Světový pohár. Vyplatilo se, Bauer si na Boží Dar přivezl stříbrnou medaili z klasické patnáctky.
Teď však může mít pocit, že se toho v sezoně dalo stihnout víc. Kdyby nebyl přetrénovaný. "Snažil jsem se pořád trénovat, a když jsem pak vstupoval do sezony, měl jsem pocit veliké únavy," vzpomíná Bauer. Unavené tělo je blíž zdravotním problémům, a na to zřejmě pak doplatil i Bauer. "Mohlo to mít souvislost.
Organismus byl vysílený z tréninku a nedokázal se tak účinně bránit nemocem," připouští lyžař. V tréninku však kvůli tomu nepolevil. "Snažím se jen trénovat kvalitněji a výrazněji zařazovat regeneraci." Dokonce se kvůli odpočinku odhodlal na dvanáct dní k moři.
"Bylo to na mě až až," směje se Bauer. Divná reakce, řeknete si. Jenže donuťte sportovce, aby celý den proležel někde na pláži. "Původně jsem to chtěl vydržet," měl naplánováno Bauer. Přede dvěma lety totiž ve stejný čas ležel také. Po operaci s kolenem. Teď to ale Bauerovi nedalo.
"Prvních pět dní jsem nedělal nic, jen jsem plaval a hrál si s dětmi. Pak jsem si ale každý druhý den alespoň na hodinku zaběhal." Šetřil se. Věděl, že v Řecku je hlavně kvůli odpočinku.
A také svému zdraví. Pobyt u moře je na respirační problémy jako dělaný. "Běhal jsem po silničkách na úrovni moře. Myslím, že mi to prospělo," všímá si teď Bauer.
Říct: cítím se dobře, tomu se však lyžař vyhýbá. "Už párkrát se mi potvrdilo, že když jsem se přes léto necítil úplně super, byla pak sezona vynikající. A to samé platí i obráceně," říká.
Kontrolní testy a závody však Bauerovi naznačují, že všechno je na dobré cestě. "Měl bych být schopný podávat výsledky jako v předchozích dvou nebo třech sezonách. Kolikrát ale budu stát na stupních vítězů, to se určit nedá. To by bylo hádání z křišťálové koule.
"Cíle pro nadcházející sezonu si však lyžař určil. Být do třetího místa na Tour de Ski a pak olympiáda ve Vancouveru. "To je pro mě samozřejmě letos nejvyšší cíl." Bít se s nejlepšími chce Bauer na všech tratích kromě sprintů. Speciálně se soustředit chce však na padesátku klasicky.
Poslední z cílů je tak trochu kuriózní: vyhrát závod Světového poháru v estonském Otepää. Bauer je totiž jediným mužem v historii, který to dokázal dvakrát za sebou. "Tak chci udělat hattrick," směje se Bauer.
