Přesto na něj alespoň jedna radost zbyla: o víkendu udržel první místo ve Světovém poháru. Lyžařský trůn obhájil. "Byla to bitva do posledních metrů," prohlásil pak Švéd, dvojnásobný mistr světa z Lahti 2001. I když vládl téměř celou sezonu, nakonec se o prvenství bál.
Stačilo být v dálkovém běhu Birkebeiner o devět vteřin pomalejší a přeskočil by jej v hodnocení Thomas Alsgaard z Norska. Nakonec oba běžce dělily pouhé tři body. Elofsson, který do čtrnácti let hrál fotbal a hokej, byl výjimečným lyžařem už mezi juniory, vyhrával šampionáty. Jeho vrstevník Lukáš Bauer dnes vzpomíná: "Strašilo mě, o kolik mě Per zase předjede."
V roce 1997 šel Elofsson na vojnu a o rok později na olympiádě v Naganu skončil nejlépe desátý. V celkovém pořadí Světového poháru se neustále lepšil: nejdřív devatenáctý, pak pátý, čtvrtý a nakonec dvakrát vítěz.
Průměrné výsledky proměnil v nadvládu. Jak to dokázal? "Doma ve Švédsku zrekonstruoval celou vilu, udělal z ní horské hnízdo. Všude instaloval zařízení, která simulují vyšší nadmořskou výšku," říká český trenér Stanislav Frühauf, který vede Kateřinu Neumannovou.
Zatímco jiní závodníci k vysokohorské přípravě používají alpské stany, v nichž přespávají, Elofsson si může nadmořskou výšku měnit ze dne na den. Ráno se třeba probudí, jako by byl ve třech tisících metrech, večer usíná ještě výš. "Dal jsem do toho tolik vlastních peněz, kolik nemá celý švédský tým na rok. Ta investice se však musí vyplatit," řekl do televize.
Vyplatila se. Na koho dřív ztrácel minutu, tomu teď ujíždí. Stal se prvním švédským vítězem Světového poháru od éry legendárního Gundeho Svana. Loni vydělal jen na závodních odměnách téměř dva miliony korun, letos se to opakuje.
Narodil se ve městě Umeaa, hodinu od Stockholmu, na lyžích stál poprvé v šesti letech. Chlapík s nenápadným obličejem se stal hrdinou země, snad každý ve Švédsku ví, že Elofsson denně hraje na kytaru nebo pilotoval stíhačku a že nejraději chodí v džínách a tričku. A že v úterý oslaví pětadvacet.
