Skvělé výkony z Drážďan pro Janatovou znamenají utvrzení, že sezonu odstartovala ve správné stopě.
„Zatím vše běží dobře a doufám, že se má forma bude jako každý rok stupňovat a stupňovat a všechno vyjde právě na mistrovství světa v Oberstdorfu,“ přeje si česká reprezentantka.
Povedený víkendKateřiny Janatové v Drážďanech |
Ve sprintu dvojic jste byly s Terezou Beranovou jen dvě vteřiny od medaile. Chyběly třeba větší zkušenosti?
Neřekla bych, myslím, že jsme to zvládly velice dobře i takticky. Nejely jsme vepředu, snažily jsme se schovávat, protože byl hodně velký vítr. Chtěly jsme si počkat na poslední dvě kola. Ještě nám spíš chybí kousek výkonnosti, dvě vteřiny jsou téměř nic, ale pro nás pořád hodně.
Takže motivaci do tréninku určitě máte.
To ano, ale u nás není sníh, takže uvidíme, jak bude vypadat příprava na Tour de Ski.
Právě kvůli Tour, která startuje už 1. ledna, asi nebudete mít během Vánoc příliš času na oslavy a odpočinek.
To ne, navíc musím ještě dělat hodně věcí do školy, pořád studuji, takže budu víceméně doma. Uvidím, jestli vůbec půjdu navštívit příbuzné, možná budu jen s nejužší rodinou.
S jakými cíli do Tour půjdete?
Na Tour de Ski bych chtěla stejně jako minulý rok hlavně dojet. Letos je v programu víc distančních závodů, takže to bude náročnější. Uvidíme, jak mi sednou, doufám, že v nich nenaberu nějaké minuty navíc, abych mohla ve finálním stoupání bojovat lépe než minulý rok o 27. místo.
A co zbytek sezony?
Můj další cíl je týmový sprint na mistrovství světa v Oberstdorfu (28. února 2021) a sprinterský víkend v Ulricehammu (6. až 7. února 2021). Tyto závody jsou pro mě stěžejní.
Plánujete se tedy i v budoucnu soustředit hlavně na sprinty?
Ano, zatím se zaměřuji především na ně. Ale když jedeme distanční závod, tak je to pro mě i dobrý trénink a občas se mi ten závod i povede a dojedu v top třicet. Takže zatím jsou hlavní sprinty a distanc přijde věkem.
V minulé sezoně se vám v Novém Městě dařilo i na volné desítce, kde jste skončila třináctá.
Mám ráda oboje, ve sprintu se cítím silnější, ale když je trať rychlá a není kopcovitá, tak si troufám říct, že dokážu zajet i ten distanc.
Právě na domácích závodech jste si pochvalovala skvělou atmosféru, jak nyní vnímáte stav bez fanoušků?
Je mi to docela líto, ale alespoň necítím žádnou nervozitu a žádný tlak. My se tam už téměř všichni známe, takže se cítím, jako bych jela závody u nás na Horních Mísečkách. Ale určitě je to škoda, doufám, že se situace uklidní a pak se to vrátí do normálu.
A jak snášíte bezpečnostní opatření během závodů?
Zatím dobře, ale když je člověk společenský, tak mu samozřejmě nějaký kontakt lehce chybí. S rouškami ani nevidíte, jak se člověk tváří, jestli se směje… V této době je všechno takové odcizené, ale zvládnout se to určitě dá.
V Drážďanech i předtím v Davosu kvůli obavám z koronaviru nestartovaly závodnice ze Skandinávie, Norky nebudou ani na Tour de Ski. Chápete jejich rozhodnutí?
Akceptuji to, nemůžu s tím nic dělat. Co jsem zaslechla, tak mají strach, ale že celá střední Evropa, Američani, Rusové a všichni ostatní přijeli k nim na sever, to bylo v pořádku. Ale oni sami dolů nepřijedou, což mi od nich přijde drzé.
Cítíte, že je v oslabené konkurenci větší šance na kvalitní výsledek?
Určitě je to pro nás šance se víc prosadit, získat víc zkušeností, naučit se, jak to chodí ve finále a jak to všechno zvládnout. Já to beru jako příležitost, ale když se podíváte na výsledky třeba z Nového Města, tak mě porazilo jen pár z nich. Takže si nemyslím, že naše výsledky by kvůli tomu byly neplnohodnotné.