Čtvrtek 27. února 2020, svátek má Alexandr
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Janda: Potřebuju letět a nevědět proč

Jakub Janda - Jakub Janda při kvalifikaci na středním můstku. | foto: Reuters

9 2007
Frenštát pod Radhoštěm - Za oknem se začíná sypat sníh, připomínka nadcházející zimy. "A já potřebuju betonovat," povzdychne si skokan Jakub Janda nad rozhrabanou cestou k domu. Rozvrtaná jako by byla i poslední sezona vítěze Turné čtyř můstků a Světového poháru 2006. Z podstavce pro prvního muže padl do průměru. Trápil se.

Jako by se teď znovu pustil do stavby základů. V tréninku se proto přidal k reprezentační rezervě a trenéru Matjaži Zupanovi. Dnes si z továrny Meininger odveze nové kombinézy. Od soboty se bude "mučit" na soustředění v Liberci.

Pak už bude čekat na sníh. S národním týmem jej ještě před startem sezony čekají závody, na nichž bude muset prokázat, že patří do reprezentačního áčka pro Světový pohár.

"Nebojím se toho. Buď skočím, nebo nepojedu. Tak to je."

Zima a s ní putování po závodech jej přesto zase láká. "V Kranji jsme testovali lyže, vypadají velmi dobře. Zpočátku se mi moc nelíbily, ale chyba byla ve mně, nikoli v nich. Pak jsem je začal cítit."

Takže už si zase připadáte jako "starý dobrý" Jakub Janda?
Když se podívám na video, řeknu si: Konečně vypadám zase jako skokan. Ale jestli má člověk formu, to vždycky ukáže první závod. Skočíte dobře a nastartujete se. Nebo ne. Podle tréninků se nic nepozná.

Vážně ne?
Pamatuju si trénink v Zakopaném snad v roce 2005. Němec Herr jezdil o tři čtyři lavičky níž než my a skákal stejné metry nebo ještě dál. Měl neskutečnou formu. Pak přišel závod, já byl třetí a on patnáctý.

Teď se místo s áčkem a rakouským koučem Richardem Schallertem připravujete s béčkem pod vedením Slovince Matjaže Zupana. Co všechno jste změnil proti minulému roku, abyste se dostal zpět nahoru?
Loni jsem měl nějaký plán, ale připadalo mi, že objemy jsou malé. Tak jsme letos s Ritchiem (Schallertem) objemy zvětšili. Předtím jsem přišel na můstek a cítil jsem se slabý. Říkal jsem si: Vždyť se nemůžu odrazit. Teď to snad takové nebude.

O kolik procent jste objemy tréninku zvedl?
Nevím, musel bych se podívat do tréninkových deníků a počítat. Je tam o něco víc síly, dynamiky, rychlosti. K některým věcem jsem se vrátil. Rychlost jsme třeba neběhali.

Takže jste se vrátil i k tomu, co jste dělal s předchozím reprezentačním trenérem Vasjou Bajcem, pod jehož vedením jste byl na vrcholu?
Něco málo tam určitě bylo.

A je naopak něco, co jste převzal od Schallerta?
Dostával jsem Ritchieho plán a podle něj jsem jel.

Loni při Turné čtyř můstků Schallert říkal, že musíte změnit trénink, abyste se dokázal posunout dál. Souhlasíte?
Že se bez jeho systému nemůžu zlepšit? To je otázka. Odpovídá se mi na ni těžko, abych diplomaticky vyvázl.

Jinak. Myslíte, že se můžete zlepšit?
Proti tomu, co jsem skákal minulou sezonu, určitě.

A proti sezoně, kdy jste vyhrál Světový pohár?
Jsem perfekcionista. I když jsem vyhrál závod, tak jsem nad ním přemýšlel a říkal si, že jsem mohl skočit lépe. To ve mně bude vždycky.

Tak to vám minulou sezonu opravdu muselo být příšerně.
Bylo. A to si vezměte, že to byla moje třetí nejlepší sezona.

Jenže si nedovedu představit, že by vám jako perfekcionistovi stačila.
Byl jsem z toho špatný. Štvaly mě omluvy na zadní vítr. O rok dřív, i když jsem zaďák měl, jsem byl schopný být mezi pěti nejlepšími. Omluvy nemám rád. Někdy je použijete jako alibi, když už nemáte kam couvnout. Ale jsem typ člověka, který hledá chybu nejprve sám u sebe. I když je tam trenér a nějak mi poradí, je chyba ve mně.

Co tedy byla vaše chyba, že minulá sezona nevyšla?
Nedokázal jsem si přebrat některé rady.

A před nadcházející sezonou jste z toho nějak vybruslil?   Našel jste si, dá-li se to tak nazvat, vlastní cestu?
Teď mi pomůže, když trénuju s někým jiným. Nemyslím to ve zlém proti Ritchiemu, ale je to změna, pohled z jiné strany. A jazyková bariéra není s Matjažem tak velká. Myslím, že mi to zatím svědčí.

Zmiňujete jazykovou bariéru. Jak komunikujete se Schallertem?
Anglicky. Za rok a půl jsem se naučil dobře. Tedy co se týče skoků. Ale povídat si o životě, to je problém, taková slovní zásoba mi chybí.

Jazyková bariéra vám vadí v tom, že si se Schallertem nemůžete popovídat, zavtipkovat si s ním?
Asi je to tím, že germánská povaha je taková chladná. My Slovani jsme si daleko blíž, proudí nám v žilách podobná krev.

S jakým koučem budete trénovat v sezoně?
To teď nevím a neřeším to.

Pod Vasjou Bajcem jste říkal, že když špatně skočíte, bojíte se přijít do buňky, protože se strhne bouřka. Potřebujete takový tlak?
Asi ano. Když jsem za Vasji udělal špatný skok, vážně jsem měl strach jít do té boudy. (Začne imitovat silný Bajcův hlas.) Co jsi udělal? Co bylo? Jak pozdě? Toho jsem se hrozně bál. U Ritchieho jsem věděl, že to něčím omluví.

Je Matjaž Zupan tvrdý jako Bajc?
Nedá to tak najevo, ale vidíte na něm, že se dokáže naštvat.

Vždycky vám vyhovovali trenéři s povahou vojevůdce?
Trenér je s vámi kamarád, ale musíte z něj mít respekt. Třeba s Davidem Jiroutkem (asistentem u reprezentačního béčka) jsme skákali. Jsme dobří kamarádi, sedneme si na kafe, ale mám z něj respekt. Když mi na tréninku něco řekne, udělám to a nebudu diskutovat.

Ze Schallerta respekt nemáte?
To jste řekla vy.

Potřebujete na sebe bič i v životě?
To bych neřekl. Ve sportu je to jiné. Do dorostenců jsem nastoupil v roce 1991, kdy převládal systém z dob minulých. Měl jsem větší strach nejít na trénink než do školy. Bavili jsme se o tom s Ritchiem, ale on to nedokáže pochopit. Nikdy v tom nežil. Když v dnešní době vidím mládež, myslím, že demokracie ve sportu je špatná.

Často si stěžujete na problémy s nájezdovým postavením. V sezoně, kdy jste vyhrál Turné čtyř můstků a Světový pohár, jste je neměl?
Nájezd je základ skoku, odvíjí se od něj všechno. Jak se tam nahoře špatně posadíte, jedete ve špatném nájezdu na hranu, odraz už pak nemůže být takový, jaký by měl být.

Před dvěma lety jste tedy měl nájezd v pořádku?
Dělal jsem chyby. Ale byl tam člověk, který mi to uměl podat. Půjdeš a uděláš tohle. A já z něj měl takový respekt, že jsem to udělal.

Schallertova volnost vám nesedí?
To není volnost. Ale mělo by se pracovat na jedné věci. Nejít po dobrém skoku hned k něčemu dalšímu. Jednu věc si musíte zafixovat a pak se můžete posouvat. Ritchie v jednom rozhovoru říkal, že musím pochopit, že teď se skáče ve vzduchu, že dáte lyže na plochy. Má pravdu. Ale jakmile skok začnete špatně na nájezdu, ve vzduchu musíte tělu uhnout lyžemi. Podvědomě. V tom narážíme.

Jak teď se Schallertem fungujete?
Nerozešli jsme se, jen jsem teď zkusil něco jiného. Buď to pomůže, vrátím se zpátky a pojedu s ním dál. Nebo... nevím.

Říkáte, že nájezdové postavení je základ skoku. Na můstku si tedy přehráváte v hlavě, jak položit palce na lavičku, jak si sednout?
Poslední dva roky na to myslím hodně. Při každém skoku jsem seděl jinak, pořád jsem něco zkoušel. Všechno však bylo křečovité.

Teď už křeč necítíte?
Ještě je na mně pořád vidět. Není to tak, že absolvuju deset tréninků s Matjažem a všechno bude super. Jestli to půjde, ukáže budoucnost. Buď forma přijde, nebo ne. Jestli se všechno v hlavě vyrovná, těžko říct.

Takže se potřebujete zbavit myšlenek na jednotlivé kroky?
Ne. Potřebuju přijít na závod, letět a nevědět proč. V sezoně, kdy jsem skákal dobře, jsem sedl na lavičku, rozjel se, postavil se na hraně a říkal si: Letím. Dobrý, prásk, telemark. Perfektní. Tomu se říká forma. Do té se potřebuju dostat.

Bruslař i provazochodec. To je skokan Janda v tréninku

Stafordšírský bulteriér Neo, pojmenovaný podle postavy z filmu Matrix, se pánovi motá pod nohy. Tedy spíš pod brusle. Stejně tak tchánova fenka.

"Neo se mnou chodí na můstek dva roky. Když trénuju rychlost, trenér ho drží, dá mi náskok a pak ho pustí za mnou. Pes je nepříčetný," říká Jakub Janda.

Na kolečkových bruslích se rozjede po cestě, vedle níž se pasou ovce a za jejímž záhybem ční zeleně natřené důlní věže. Přikrčí se a vyskočí do vzduchu, jako by se odrážel na hraně skokanského můstku. Znovu a znovu. Totéž na cestě zpátky.

"Docela to bolí, hlavně stehna," uleví si, když na chvilku usedne na panel u cesty. "Nohy jsou v bruslích pořád v napětí." Navíc večer předtím hrál dlouho tenis. "Ale bolest mě pořád baví."

Podle výrazu v tváři mu věříte. "Někdo chodí do posilovny, já mám taky radost, že dělám něco pro sebe. Proto nemám problém ráno vstávat."

Trénuje od půl deváté. Na papíře má rozpis cviků. Nahlédne do něj a vyrazí. Tentokrát předvede hned tři výskoky v řadě. Slunce se schovává v cárech mraků, zima zalézá pod nehty, prsty u nohou začínají bolet chladem.

Okolní kopce už jsou pokryté bílým popraškem. Přitom veškerý trénink skokanů ve Frenštátu se odehrává venku.

Janda, vítěz Světového poháru 2006, který se však loni propadl, se škrábe na kopeček k buňkám, u kterých má Jan Mazoch rozestavěné překážky. Jeho parťák trénuje dynamiku a sílu, dřinu si Janda "dopřál" už o den dřív. Protažení a sedm cviků, mezi nimi třeba dřepy s činkou.

Mazoch si stoupne před první překážku na dřevěnou "kolíbku". "To je kvůli stabilitě," říká.

Hluboce podřepne, odrazí se, vytrčí ruce vzhůru a snožmo přeskočí laťku. 120 centimetrů jako nic. Janda si mezitím na kopečku hledá správné místo, kde se mu nebude kývat židle. Simuluje nájezd.

Právě ten jej tíží. Posadí se, zapře palce do sedátka, narovná se. Pak se na prstech nadzvedne, jemně se odrazí a spustí se z kopce, trup položí ve strnulé pozici jako prkno. Mazoch se rázem rozesměje.

Dělá to dobře? ptám se. "No, právě mu chci něco říct," odvětí. Když se Janda škobrtavě zastaví a vrátí se, uslyší: "Soustřeď se na kříž." Povzdychne si: "Když se nedaří, tak se nedaří." Pak vysvětluje: "Kříž musí být úplně rovný, možná i prohnutý, než se to člověk naučí."

A rozjede se znovu. Už je to lepší? "Hmm," zabručí Mazoch a začne skákat do výšky na místě. Psi se dožadují pozornosti, pak doprovodí pána ještě jednou na silnici, kde Janda zkouší otočky ve vzduchu.

Straší jej možný pád, ale za chvíli získá jistotu. Poté zuje brusle a před buňkami se vyhoupne na zábradlí. Jde jako provazochodec, zkusí telemark, zavrávorá, seskočí a vyleze do výšky znovu. Jak bude balancovat v sezoně? 

Sport v roce 2020

30. 11. 2019 - 22. 3. 2020 (přehled závodů)
13. - 23. 2. 2020 (Anterselva)
5. - 8. 3. (Nové Město na Moravě)
8. - 24. 5. 2020 (Švýcarsko)
12. 6. - 12. 7. 2020 (13 měst)
24. 7. - 9. 8. 2020 (Tokio)
  • Nejčtenější

Razie u ruských biatlonistů. Mistru světa Loginovovi zabavili osobní věci

V šest hodin ráno vtrhli kriminalisté na hotelový pokoj, který na světovém šampionátu biatlonistů v Anterselvě obývají...

Posun na druhé místo pořadí sjezdu. Ledecká v Crans Montaně uspěla

Světový pohár v alpském lyžování přesídlil do švýcarské Crans Montany, kde závodnice postupně absolvují dva sjezdy a...

Tři roky čekání končí, Fourcade opět slaví. Z Čechů nejlepší Moravec

Dočkal se. Po bronzu ve sprintu a čtvrtém místě ve stíhacím závodě slaví biatlonista Martin Fourcade titul mistra...

Děs Kladna: padlo i s Pardubicemi a je poslední. Utíká mu i Litvínov

Desátá prohra za sebou a pád na poslední místo. Krize hokejistů Kladna vyvrcholila domácím kolapsem s Pardubicemi 2:5....

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Olomouc - Sparta 1:0, hosté selhali při rohu, v závěru nedali šance

Ani se změnou trenéra nepřišla změna na hřišti. Sparťanští fotbalisté po nepříliš výrazném výkonu podlehli v 22. kole...

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...

  • Další z rubriky

Sprinty v Trondheimu ovládli Norové, neporazitelný Klaebo a Fallaová

Závody Světového poháru v lyžařském sprintu klasicky v Trondheimu vyhráli Norové Johannes Hösflot Klaebo a Maiken...

Vichr, chumelenice a mlha. Lyžaři v Naebě slalom nepojedou

Silný vítr, sněžení a špatná viditelnost měly za následek zrušení dnešního slalomu mužů na Světovém poháru v japonském...

Skvělá Ledecká se v kombinaci v Crans Montaně blýskla třetím místem

Potřetí v kariéře se Ester Ledecká prodrala na stupně vítězů v lyžařském Světovém poháru. V alpské kombinaci ve...

Samková si užila pocit vítězky, dojela si pro něj na Evropský pohár

Snowboardcrossařka Eva Samková vyhrála závod Evropského poháru v německém Grasgehrenu. Mistryně světa slavila vítězství...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Češi začínají panikařit. Vykupují těstoviny i čističe, klidně i za 20 tisíc

Část regálů v prodejně Lidl na pražské Zbraslavi je poloprázdná. Lidé vykoupili konzervy s gulášem, ale také některé...

Vždycky jsem byla obdařenější prsatice, směje se Lucie Benešová

Chtěla domek na Sicílii, ale nakonec si pořídila hezké místo pro stavbu v Jizerských horách. „Mám plno plánů, pořád...

Hospody, kolo a památky. Orlando Bloom si v Česku užívá se psem i snoubenkou

Orlando Bloom (43) natáčí v české metropoli seriál Carnival Row. Kromě herectví se tu nejčastěji věnuje svému psovi,...

Příběh Jirky: Manželka je po rodičovské jak utržená z řetězu

Se ženou jsme byli svoji téměř deset let, když jsme se konečně stali rodiči. Žena dlouho nechtěla, já bych byl otcem...

Bolek Polívka se opět oženil. Vzal si matku svých tří dětí

Bolek Polívka (70) s oblibou říkával, že každé z jeho dětí si zaslouží mít vlastní matku. Neplatilo to jen u jeho...