Ruku na srdce: věřil jste ještě, že tato chvíle může přijít?
Že vyhraju, to jsem samozřejmě nepředpokládal. Ale nechtěl jsem ukončit kariéru s tím, že bych nikdy nebyl ani na bedně. Jen ta víra mě hnala, díky ní tu teď jsem.
Už jste vůbec nemusel skákat?
Rok od roku jsem starší a říkám si: Tahle sezona je možná poslední. Ta loňská nebyla nejpovedenější. Ale tyhle výsledky mi dávají klid směrem k olympiádě. Do ní vydržím - a pak se uvidí.
Japonci skáčou i ve čtyřiceti.
Jo, ale Okabe tam má měsíční plat asi takový, jako já roční.
Nějaké peníze jste za vítězství vydělal (v přepočtu asi 320 tisíc Kč).
Předloni jsem musel jít do rizika a část sezony si za pomoci rodičů zafinancovat sám. Tahle částka mi zaručí rok normálního skokanského života. Ale není to závratná suma, ze které bych deset let žil.
Přiblížil jste se k 10. místu v průběžném pořadí poháru. To by vám zajistilo přímý postup do závodů, bez kvalifikace. Myslíte na to?
Je to lákavá věc. Zažil jsem to jednou při letní Grand prix, když jsem byl průběžně šestý. Před kvalifikací všichni pobíhají a stresují se a vy tam lážo plážo v klidu sedíte. Jste mnohem uvolněnější a šetříte tak nervy i energii.
Můstek v Sapporu patří k těm letečtějším. Nyní se chystáte na opravdové lety do Vikersundu a Harrachova. Takže by se vám mělo dařit i nadále?
Lety mě vždycky bavily. A když to teď takhle vychází... Ale nikdo zatím nevíme, jak se při nich projeví letošní nové kombinézy. Skoky ovlivňuje tolik faktorů. Jen si vemte Nora Jacobsena. Na Turné to vypadalo, že může klidně vyhrát všechny čtyři závody - a pak se v Polsku ani nedostal do třicítky.
Domácí prostředí v Harrachově vás svazovat nebude?
To mě naopak povzbuzuje. Jasně, očekávání teď budou jiná než před sezonou, kdy ode mě nikdo nic neočekával. Pokud někoho zklamu, tak se omlouvám. Ale můžu být klidně šestý nebo patnáctý. Skoky jsou nevyzpytatelné a vy se tím nesmíte stresovat.
