Těch šťastných okolností se v neděli sešlo víc. Kvůli nedostatku sněhu se slalom z Mariboru přesunul do Kranjské Gory. Teprve pošesté sem lyžařky zavítaly. A Česka Gabriela Capová na malebné středisko v Julských Alpách jen tak nezapomene.
„V prvním kole jsem do toho šla naplno. Trať byla rozbitá a náročná. Poté jsem hned musela na prohlídku toho druhého. Bylo to zvláštní,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz.
Dosud Capová skončila ve Světovém poháru nejlépe na 46. místě, do druhého kola nikdy nenastoupila. „Snažila jsem se nevnímat věci okolo, pouze se soustředit na sebe. Nervózní jsem ale byla,“ pokračuje Capová, jež druhou jízdou zaznamenala devátý nejrychlejší čas a poskočila z 26. příčky na devatenáctou.
Ostrou premiéru mezi lyžařskou smetánkou zvládla na výbornou. Oproti blyštivým hvězdám Shiffrinové a spol. oplývá skromným zázemím.
O finance a chod týmu se stará otec Ivan Cap, s rehabilitací i na svahu pomáhají další rodinní příslušníci. „Táta je šéf, shání veškeré finance, domlouvá trenéry - bez něj bych nelyžovala,“ přidává Capová.
I přes výrazný úspěch se plán do dalších sezon nemění. Capová závodní harmonogram dál rozprostře do Evropského i Světového poháru. Především kvůli sbírání zkušeností.
„Hodně záleží i na počasí a sněhových podmínkách, i podle toho se rozhodujeme, kam zrovna pojedeme závodit. Ale vůbec to není o penězích, Evropu jezdím kvůli zkušenostem, chtěla bych se tam umisťovat do 30. místa. Většina holek od 15. místa ve Svěťáku jezdí i na Evropský pohár,“ popisuje Capová.
O dva dny později v rakouském Flachau na svůj úspěch Capová nenavázala, když nepostoupila do druhého kola. Na životní výsledek v Kranjské Goře ale nikdy nezapomene.
