Alsgaardův úterní výkon bral dech. Na deseti kilometrech zametl ztrátu téměř 25 vteřin a 2300 metrů před cílem se přehnal přes vedoucího Švéda Brinka tak, že i při odpoledním televizním záznamu sál plný novinářů zašuměl obdivem.
„Na šampionátu je jediný mimořádný muž - Alsgaard. Je to zvíře,“ jako by český trenér Květoslav Žalčík o víkendu předpověděl, co se stane při štafetách.
Jedenatřicetiletý závodník je hvězdou: z osmi posledních šampionátů či olympiád má deset triumfů. Od roku 1994 a olympijských her v Lillehammeru získal pokaždé minimálně jednu zlatou medaili, což se nepodařilo ani fenomenálním běžcům na čele s dalším Norem Dähliem. Mimochodem, oba dnes bydlí ve městě Nannestad v jedné ulici.
Je senzační, jak se Alsgaard dokázal na šampionát připravit, nikdo s ním nepočítal. Celou sezonu se marně snažil dostat v závodech Světového poháru mezi desítku, nejlépe skončil čtrnáctý v Novém Městě. Ale vypukne první mistrovský závod na 30 kilometrů s hromadným startem a Alsgaard vítězí...
„Celou přípravu mě trápila zranění a já nevěděl, jestli zvládnu obyčejné závody,“ říkal. Na nemoci má smůlu. Před čtyřmi lety musel na operaci zad, ale bolesti se mu občas vrátí. Kvůli tomu vynechal i poslední Světový pohár v Asiagu. „Někdy mě to chytne a musím odpočívat.“ Přes vánoční svátky ležel doma s chřipkou a málem se nevešel ani do nominace pro mistrovství světa.
I po premiéře na šampionátu ochořel: pět členů norské výpravy vůbec nechodilo z hotelu, protože měli žaludeční problémy. Mezi nimi Alsgaard i ženská suverénka Bente Skariová. Dva starty musel odřeknout a před štafetou trénoval jen dvě hodiny.
Ještě v prosinci se mluvilo o tom, že Alsgaard ukončí kariéru jako nešťastný muž. „To bych asi litoval, že jsem konec neohlásil už po olympiádě v Salt Lake City,“ tvrdil. Teď to může být sladký konec. Tedy pokud si to vysoký Nor nerozmyslí a nebude pokračovat.
