„Pohádky mám rád. Ta moje se trochu zamotávala, ale konec určitě pohádkový byl,“ líčil 37letý běžec. Leckdo mu už nevěřil, že po všech zdravotních problémech ještě dokáže získat velkou medaili. A přece se mu to v nedělní padesátce povedlo.
Však si ji také patřičně užil. Před startem si říkal: Je to můj poslední závod na velké akci. Poslední velká šance na obrovský výsledek. Musím si to užít!
Když pak dorazil do finiše na druhém místě, patřičně si stříbrné momenty vychutnával. Dlouho jen ležel v cíli. Nechtěl odejít. Dokonce se po vyhlášení ještě jednou vrátil na stupně vítězů. „A říkal jsem si: To je dobré, odsud je dobrý výhled,“ vzpomínal.
STUPNĚ VÍTĚZŮ. Lukáš Bauer (vlevo) si z padesátky ve Falunu odveze světové stříbro, předčil ho jen fenomenální Nor Petter Northug. Třetím v cíli byl Johan Olsson ze Švédska.
Po závodě obcházel ostatní závodníky. Zdravil se nejen s těmi, kteří spolu s ním skončili na stupních vítězů. Podal si ruku s velkou částí běžeckého „pelotonu“. Jako by se s nimi loučil...
„Mám mezi závodníky mraky kamarádů. Už jsem před startem podal ruku Di Centovi, který se přijel rozloučit,“ vyprávěl. „Taky jsem čekal na Martina Bajčičáka, s kterým jsem asi největší kamarád. Domluvili jsme se, že kdo bude první, tak počká na toho druhého a uděláme si cílovou fotku.“
Po závodě začaly na jeho mobilu přistávat gratulace. „Chodilo to od úplně neznámých lidí až po hodně známé a překvapilo mě, kdo všechno má na mě telefon. Bylo to super, byl jsem dojatý,“ líčil.
A těšil se, až se dočká velké oslavy. Na tu zatím ještě nezbyl čas. „Po vyhlášení následovala tradiční honička - tiskovka, dopingová zkouška. Rychle jsme si přiťukli koňakem a pak až po večeři jsme si s klukama sedli a dali pivo. Další oslava určitě ještě přijde,“ sliboval.
Navzdory krásným medailovým zážitkům už nehodlá přehodnotit své rozhodnutí o posledním světovém šampionátu v kariéře. „Na tom se nic nemění. Ale nemůžu vyloučit, že za dva roky tohle prohlášení poruším,“ pousmál se.
Pohádkový konec ještě nemusí být definitivní.
