Lukáš Bauer během závodu na 50 kilometrů na mistrovství světa ve Falunu.

Lukáš Bauer během závodu na 50 kilometrů na mistrovství světa ve Falunu. | foto: Reuters

Lyžař Bauer je na křižovatce. Teprve se rozhodne, co s kariérou dál

  • 10
Jestli tohle mělo být loučení s kariérou ve Světovém poháru, tak nestálo za moc, ulevil si běžec na lyžích Lukáš Bauer po návratu z Osla. Na slavném Holmenkollenu tam absolvoval epilog tohoto seriálu, závod na 50 km bruslením s hromadným startem. A skončil na 45. místě.

„Dolehla na mě únava, nadšený rozhodně nejsem. Ale mým vrcholem sezony bylo mistrovství světa o dva týdny dříve a to dopadlo senzačně,“ zmínil sedmatřicetiletý závodník šampionát ve Falunu, kde se na klasické padesátce s hromadným startem představil ve špičkové formě a vybojoval stříbrnou medaili.

Závod v Oslu se evidentně nevyvíjel podle vašich představ. Neměl jste pád?
Neměl, ale nesešla se žádná oblast potřebná pro kvalitní výkon. Neměl jsem nikterak zázračné lyže, na ty to ale svalovat nechci - hlavně jsem jel špatně já, se závodem jsem se nesrovnal technicky. Týden po Falunu mi sice vyšel závod v Lahti (9. místo na 15 km klasicky, nejlepší výsledek v SP v sezoně - pozn.), ale cítím se hodně unavený. A po Falunu si navíc přidalo i hodně jiných povinností.

V Oslu mělo jít o váš rozlučkový závod v elitním seriálu. Platí to pořád?
To teď nejsem schopný říct. Určitě to byl můj poslední závod ve Světovém poháru, pokud jde o cílené zaměřování na tyto závody. Může se stát, že už žádný podobný závod nepojedu a zaměřím se na seriál maratonských závodů Swix Ski Classic, ale taky si při něm můžu vybrat třeba šest závodů Světového poháru. Nicméně taky můžu se závodní kariérou skončit úplně. Oznámím to během jara.

Jak se vám po postříbřeném Falunu hledala motivace do tréninku?
Hodně těžko. Hlavně v Oslu jsem si teď uvědomil, jak už mě trénování nebaví a závod jsem spíš dojížděl. Prostě to ze mě tím Falunem nějak spadlo. Největší problém byl ve mně - nebylo kde brát. Nahromadila se únava a všechno dohromady.

Na sociálních sítích máte povzbudivé vzkazy, abyste se závoděním ještě nekončil. Vnímáte je?
Vnímám a díky za ně. O následujících dvou víkendech mě ještě čekají dva maratony, jeden v Norsku a druhý ve Švédsku, ale rozhodně nebudu do konce března rozjímat, co dál. To si nechám na potom.

Často zmiňujete, že ve prospěch uzavření závodní kariéry hovoří rodina, kterou jste dosud šidil. Je to tak?
Ano, to musím mít na mysli taky. Děti rostou - Matyášovi je jedenáct a Anetě osm, potřebují tátu. A upřímně řečeno, po závodech Světového poháru jsem se nalítal strašně moc a nebaví mě, když nebojuju o přední umístění. Už nejsem ve stavu, abych absolvoval celý seriál. A taky je otázka, jestli by mě naplnilo jen třeba šest závodů, o kterých jsem už mluvil. Rozhodnutý ale opravdu ještě nejsem, nechávám to otevřené.

Loni jste hovořil o tom, že chcete dostudovat ekonomii. Tento cíl jste neopustil?
Na to myslím pořád. Mám titul bakaláře, takže si všechno chci osvěžit a stát se inženýrem. Znamená to sice další dva roky studia, ale má to smysl.

Po dvou maratonských závodech vás konečně čeká dovolená. Pojedete s rodinou k moři?
Tam jsme často jezdívali, ale rodina rozhodla, že dovolenou strávíme na sjezdovkách. Já se těšil, že už sníh neuvidím, ale když jsem neustále pryč, tak má právo rozhodnout rodina. V dubnu vyrazíme na sjezdovky.

, Lidové noviny

Sport v roce 2024

4. - 26. 5. Cyklistické Giro d´Italia
10. - 26. 5. MS v hokeji, Praha a Ostrava
26. 5. - 8. 6. Tenisové Roland Garros, Paříž