Zora ukázala letos nepoznanou zarputilost a chuť se poprat se druhým celkem tabulky, a to v prvním poločase naklánělo skóre na její stranu. "Známe sílu Michalovců, trochu z nich šel strach. V ženské házené však někdy nerozhodují jména, ale bojovnost, která kolikrát předčí herní kvalitu. Tím jsme Michalovce zaskočili," liboval si kouč Zory Libor Malínek.
Jeho tým od stavu 10:9 utekl soupeři na poločasových 20:11. V těch chvílích se Iuventa nebyla schopna prosadit v postupném útoku a nepomáhal ani zvýšený hlas Jószefa Vury. "Některá děvčata vzala zápas jako turistky. Byli jsme připraveni na silné stránky Olomouce, ale na hřišti to nebylo vidět," hřímal maďarský kouč Michalovců.
Na dvacet inkasovaných branek v poločase nejsou slovenské mistryně zvyklé a po přestávce měly v úmyslu utkání otočit. Zoře se však tentokrát dařilo snad vše, na co sáhla, ze spojek pálily Fabíková s Růžičkovou a Kelarovou, z křídel Dostálová se Ždánskou.
"Byl to týmový výkon, ale o to se snažíte v každém zápase, jen to někdy nevyjde. Tentokrát to sedlo všem a ke konci už Michalovce rezignovaly," všimla si spojka Zory Martina Kelarová.
Proti Michalovcům se Dámám v posledních letech daří, na domácím hřišti s nimi neprohrály už pět let. "Doma se nám s nimi hraje opravdu dobře. I minulý rok jsme je přehrály s nadhledem. Jsou to pro nás hodně důležité body, se silným soupeřem jsme si zvedly sebevědomí," těší Kelarovou.
Kouč hostí se nechtěl za statistiky schovávat. "Že tu Iuventa dlouho nevyhrála jsem ani nevěděl. Ale i tak to mělo děvčata spíše motivovat, aby tuto sérii ukončila. Jenže v okamžiku, kdy nám soupeř utekl, jsme se rozpadli. Byla to pro nás zahanbující prohra," přiznal Jószef Vura.
