Mistrovský titul byl i jedním z důvodů, proč před dvěma roky z Dukly Praha přestoupil do karvinského Baníku. Teď může v klidu zamířit na své první zahraniční angažmá do druholigového německého VfL Lübeck-Schwartau.
„Loni jsme měli těžké play off a nedopadlo to. Ale v této sezoně jsme si za výhrou šli od prvního zápasu základní části. Finále byl náš první cíl. A druhý byl, že Plzni chceme vrátit loňskou finálovou prohru. Co jsme si předsevzali, to jsme splnili,“ prohlásil Patzel.
V čem byla minulá a letošní finálová série s Plzní jiná?
Měli jsme více sil, protože před rokem jsme se trápili už ve čtvrtfinále (se Zubřím 3:2), které jsme odehráli na pět zápasů. Do toho byly během play off dva reprezentační bloky, kvalifikace, kam neodjížděl žádný hráč Plzně. Zato my jsme tam byli čtyři, co hrajeme v základu. I to hrálo roli. Letos jsme se cítili dobře. K tomu jsme si hodně věřili.
Tentokrát pětizápasové série ve vyřazovací části hrála Plzeň. Takže to hrálo svou roli?
Nechci být škodolibý, ale muselo se jim to někdy vrátit za minulé roky, kdy často vyhrávali na sedmičky a na poslední chvíli otáčeli zápasy, které už měli skoro prohrané. Letos jsme byli suverénnější, až na druhý zápas, kdy nám to u nich uteklo a nepodali jsme dobrý výkon. Jinak jsme celé play off šlapali a jsme zaslouženě mistry.
Mistrovská radost házenkářů Karviné.
Rozhodlo finálovou sérii domácí prostředí?
Určitě, ale zároveň náš tým. Loni jsme byli ještě takoví mladí kluci bez větších zkušeností. Ty jsme nahrazovali chtěním a bojovností, jenže jenom s tím nad tak zkušeným týmem, jako je Plzeň, nejde vyhrávat. Loňská finálová prohra nám paradoxně nesmírně pomohla. Každý fanoušek musel vidět, že když ne venku, tak doma jsme byli nekompromisní. A když jsme vyhráli základní část, stačilo nám v play off doma neprohrát... Což se stalo.
K tomu váš trenér Michal Brůna říkal, že po prohře nikdo z vás hráčů v šatně neseděl s hlavou v dlaních. Naopak z vás čišelo odhodlání uspět. Je to tak?
V tom jsme se hodně posunuli. Loni jsme prohráli druhé utkání v Plzni a třetí u nás doma. Za stavu 1:2 na zápasy jsme jeli do Plzně v rozpoložení, že ještě zkusíme zabrat místo toho, abychom se tam jeli pořádně porvat. Letos jsme v Plzni ve finále dvakrát prohráli, ale neslyšel jsem nikoho, že by pochyboval, že doma vyhrajeme.
