„Hlavně zábava, občas masírování. Nejdůležitější je vytvořit pozitivní atmosféru v týmu,“ říká s nadsázkou Kocurek o své neméně důležité roli v realizačním štábu.
Jeho součástí je zuberský patriot teprve rok. K áčku mu pomohla náhoda a pandemie koronaviru.
„Jsem masér stvořený covidem. Když měl můj předchůdce před loňským mistrovstvím světa pozitivní test, povolali mě jako náhradníka. A na žádost hráčů jsem pak zůstal,“ líčí Kocurek.
ME házenkářůpříloha iDNES.cz |
Na světový šampionát tým neodletěl, mistrovství Evropy je tak jeho první velkou akcí u reprezentace. Nádobíčko, které potřebují spolu s fyzioterapeutem Petrem Šádkem na šampionátu, zaplnilo čtyři plechové bedny.
„Gely, posilující energetické drinky, tejpy, masážní emulze,“ vyjmenovává, co všechno museli zabalit do Bratislavy.
A také už jednou zmiňovanou dobrou náladu. „Ta je hlavní. Tu je potřeba dělat neustále,“ usmál se Kocurek. „U českých týmů by to jinak nemohlo fungovat. Pořád do hráčů nějak šiju, pošťuchujeme se, vymýšlím kraviny.“
Dveře masérského pokoje na hotelu se netrhnou. Kdo chce, může se vypovídat.
„Vždycky někdo leží na pokoji. Sedíme v pěti šesti lidech, kecáme. První chodí na masáže v devět ráno, večer končím v deset. Za nedělní dopoledne přišlo sedm kluků,“ popisuje Kocurek. „Řešíme hlavně nohy. Od stehen až po kotníky. Zkušení hráči jsou zvyklí ze špičkových soutěží. Vědí, co jejich tělo potřebuje. Řeknou, co jim vyhovuje. Někdo má rád tvrdší masáž, někdo lehkou, uvolňující. Řídí si to sami,“ dodal.
 |
K jeho nejčastějším klientům patří ti nejvytěžovanější hráči – brankář Mrkva nebo křídla, házenkářští sprinteři.
„Ale nejvíce mi tady leží Leoš Petrovský,“ práskl obrovitého pivota německého TuS Nettelstedt-Lübbecke. „To je extrém, ten to tady pojal jako wellness pobyt,“ směje se Kocurek.
Trtík po smolném vyřazení na Euru: Na tým jsem ale hrdý. Nemusíme se nikoho bát |
Rád si rýpne také do karvinských hráčů. Rivalita mezi slezským klubem a Zubřím je léta kořením extraligy. „I když se provokujeme, děláme si srandu, tak tady se to maže. Probírali jsme to s Vencou Francem. Zjišťují, že to nejsou úplně ti Karviňáci, které nesnášíme v lize,“ zakopává v reprezentaci válečnou sekyru.
Při zápasech bývá nervózní. „Mám to tak v každém utkání. Je to šampionát, zodpovědnost je jiná než v klubu. Ale svým způsobem je to stejné,“ srovnává Kocurek, který svoje emoce neskrývá ani během utkání. „Na lavičce jsem jen od toho, abych řval. S tím mám trošku problém,“ přiznává.
