Mnohé to překvapilo, vaše jméno se u reprezentace objevilo poměrně nedávno. Jak to celé vzniklo?
Ono to ani nemohlo být jinak, vždyť nová trenérská dvojice byla jmenována zhruba před měsícem, což byl vzhledem k nynějšímu startu kvalifikace opravdu šibeniční termín. A když se tak stalo, byl jsem jimi osloven, zda bych nepůsobil v roli jejich asistenta.
A asi jste přijal proto, že ve vaší trenérské práci, při které jste se vedle klubu věnoval také mládežnickým reprezentacím, to je zase krok vpřed.
S krokem vpřed souhlasím a je jasné, že si této nabídky vážím, ale vzal jsem si čas na rozmyšlenou.
Nad čím jste nejvíc váhal?
Hlavně jsem zvažoval, čím bych mohl být platný, protože jinak by mé působení nemělo žádný smysl. Po několika dnech jsem kývl. I s vědomím, že je to pro mě úplně nová zodpovědnost.
Myslíte tím za případný postup na mistrovství Evropy?
Samozřejmě, nemá cenu si nic nalhávat, při složení našeho družstva nemůže být naším cílem nic jiného než postup ze skupiny.
Ve Zlíně, kde jste na soustředění a kde kvalifikaci odstartujete zápasem s Izraelem, jste se málem sešel se synem Tomášem, který figuroval v širší nominaci.
I když to při rozhodování, zda nabídku přijmout, nebylo to nejdůležitější, nad tímhle jsem také přemýšlel. Byl bych nerad, aby se jeho případná účast v národním týmu spojovala s tím, že u něj působím já.
Tomáš ale nakonec ve Zlíně není. Proč?
Došlo k dohodě trenérů. Junioři totiž mají v Polsku významnou a zároveň také jedinou prověrku před kvalifikací na mistrovství Evropy, proto bude hrát tam. Myslím si, že je to správné rozhodnutí.
Do kvalifikace vstupujete zápasem s Izraelem, co od utkání čekáte?
Pokud chceme postoupit, tak bychom potřebovali vyhrát. Už také proto, že hrajeme doma. Izrael se do naší skupiny dostal při červnové předkvalifikaci v Rumunsku, kde sehrál kvalitní zápasy. Čekáme od nich i kvůli jejich fyzickým předpokladům spíše zataženější, agresivní obranu. Věřím, že si s nimi poradíme, vždyť poté v neděli nás čeká opravdu bouřlivé prostředí v Černé Hoře.
