Voláte či píšete každému hráči zvlášť?
Zase jich není tolik, aby se to nedalo. Navíc si zakládám na tom, aby všechno bylo co nejvíc osobní. Máme hodně mladý tým, který je potřeba neustále držet v motivaci.
Přesto, nejste ze své práce v Novém Veselí zatím víc frustrovaný, než aby vás těšila?
Hrozně. Tenhle rok nám nikdo nevrátí. Ale nejde jen o muže, horší je to s žáky, s dorostenci. Místo aby se zlepšovali, sedí doma. To není jako se zkušenými hráči, kteří už vědí, co na jejich tělo platí, kdy je potřeba přidat, kdy naopak ubrat. Mladí potřebují trénovat.
Což teď jde pouze ve skupinkách po šesti hráčích a navíc venku...
Je to tak. Měli jsme výběh s jednou skupinou, pak šla další. Horší, že tady na Vysočině bylo minulý týden hrozné počasí. Pršelo, byla zima, takže se vše komplikovalo.
Na výjimky pro sportovní kluby to zatím moc nevypadá, co?
Tohle řešíme na klubu každý den. Všechno je tak krkolomně napsané, nepřehledné a ještě se to každý den mění. Říká se, že by se uvnitř mohli připravovat hokejisti, teď zase, že všechny profesionální kluby. Ale co to vlastně je profi klub? Jenom hráči, kteří se sportem živí? Je to tak složité.
Plánování čehokoli je v podstatě nemožné...
Přesně tak. My jsme třeba byli skoro tři týdny v karanténě, pak jsme mohli pár dnů trénovat a teď zase nic. Celé léto přípravy je v pr... Omlouvám se za ten výraz.
Je vidět, že vás to hodně zlobí...
Nejvíc mě štve ten chaos. Jeden řekne tohle, druhý pak zase něco jiného. I když na Slovensku je to stejné. Možná se lidé bojí vzít na sebe zodpovědnost.
Když se ještě vrátím k výjimkám, ty by se měly týkat mezinárodních akcí a vy přece máte hrát Evropský pohár. Jak to s vaší účastí vypadá?
Upřímně řečeno, Evropský pohár zatím vůbec neřešíme. Vím, že kolem toho byly nějaké diskuse, a třeba v Zubří a v Karviné jsou v tomhle směru spíš skeptičtí. My čekáme.
Věříte, že se bude hrát?
Myslíme si, že na devadesát procent asi ne. Ale nikdo neví, co bude za týden. Pohár má být v listopadu. Oficiálně je to tak, že jsme komunikovali s Kypřany, nabídli jim, že by se oba zápasy mohly odehrát u nás s tím, že náklady bychom hradili my. Jenže něco podobného nabídli také oni nám, takže zatím je to na mrtvém bodě.
Otázkou je, v jaké byste byli kondici na případný zápas?
Všechno je to složité. Za měsíc a půl jsme byli v tréninkovém procesu osm dní. To je absurdní. I naše soutěž je letos podle mě neregulérní. Když člověk házenou sleduje, vidí na týmech úplně jiné tempo, chyby, které ti hráči normálně nedělají. To se s běžnou sezonou nedá porovnávat. Navíc některá mužstva byla v karanténě, jiná ne.
V sobotu se objevila zpráva, že na Slovensku musí absolvovat test na koronavirus všichni lidé. Týká se to i vás? Jste sice Slovák, ale teď pobýváte v Česku...
Taky jsem tu informaci zachytil, ale odpověď na vaši otázku neznám. Já už byl na testu dvakrát tady a oba byly negativní. Jenže na rozdíl od hráčů, kteří covid prodělali, nemám devadesátidenní imunitu. Musím zjistit, jak to se mnou vlastně bude.
Každopádně na Slovensko se teď stejně asi nechystáte, nebo snad ano?
Nebyl jsem tam dlouho, je to podle mě úplně zbytečné, šel bych hned do karantény. Navíc tady mám teď kolikrát víc práce, když posílám každému hráči plán zvlášť a jsem s nimi v kontaktu ráno i odpoledne, než když je mám všechny pohromadě. (usmívá se)
A když zrovna neobvoláváte své svěřence, jak zabavujete hlavu, aby nemyslela na současnou situaci?
Přes den to jde, halu sice máme zavřenou, ale chodím do kanceláře. Ovšem večer to na mě vždycky dolehne. Prostě deprese, co vám mám říkat. Snad to nebude trvat dlouho.
Kouč novoveselských házenkářů Peter Kostka (uprostřed) slaví svými hráči.
Před začátkem sezony nebylo zřejmé, zda s týmem bude dál pokračovat Kamerunec Pamphile Bassomben. Už se aspoň kolem něj situace vyřešila?
Skončil, už u nás hrát nebude.
Důvodem je jeho dlouhodobě zraněné koleno?
Je to tak. Od března v podstatě netrénoval až do září, což bylo znát. Pokud se liga rozběhne, čekají nás zápasy ve středu a v sobotu a toho on by ve svém stavu nebyl schopný. Doktorka mu řekla: Jeď domů, máš tam dvě děti.
Jinými slovy mu oznámila, že jeho koleno už nebude zdravé?
Nedá se pořád mu do něj píchat injekce, má dvě díry v chrupavce a výměně kloubu se stejně nevyhne. I když on chce hrát dál silou mocí, protože živí rodinu.
Nemáte kvůli tomu trochu špatný pocit?
Jasně, že je to těžké, ale na druhou stranu nejsme charita. Když má někdo nejlepší podmínky, čekají se od něj nejlepší výkony. A ty on neměl.
