Přesto nakonec házenkářská extraliga nebude o jednoho z velezkušených borců v nové sezoně ochuzena. Ondřej Šulc, o kterém je řeč, totiž bude i v neděli na startu nového ročníku domácí nejvyšší soutěže v dresu Jičína, což Jičínští berou s povděkem a samotný hráč jako fakt, který dost dlouho zvažoval.
„Přemlouvat mě přece jen trochu museli,“ přiznává sedmatřicetiletý házenkář, jenž má ve svém sportovním životopise kromě mateřského Jičína také mistrovské tituly v Karviné či angažmá ve Francii.
Čím vás Jičínští přesvědčili, že jste změnil plány a pokračujete?
První náznaky, že by to tak mohlo skončit, přišly už někdy v červnu v souvislosti s tím, že nebylo úplně jisté, jestli se na pravou stranu podaří někoho přivést. Pak jsme se domluvili, že to zkusím a že budu pokračovat.
Jak jste musel přesvědčovat své tělo, že se znovu pustí do takové zátěže?
Trochu samozřejmě ano, ale měl jsem výhodu v tom, že jsem se docela snažil přes léto sportovat, hodně jsem například s kamarády hrál beach volejbal, takže jsem na tom nebyl fyzicky na nule. Asi i proto tělo zatím drží i poté, co se začalo s přípravou.
A hlavu, že se do toho pustíte ve vašem věku?
To zase tak těžké nebylo, věk je jenom číslo.
Jaké byly začátky přípravy, se kterou jste již moc nepočítal?
Zpočátku jsem do toho šel raději pomaleji. Ono to běhání nikdo nemá rád, ale k tomu, aby výkony k něčemu vypadaly, je to nezbytné. Takže já to měl trochu rozplánované, nevyhýbal jsem se tomu.
Pomohlo k vašemu rozhodnutí i to, že se Jičínu v minulé sezoně docela dařilo?
Beru to tak, že je každým rokem znát herní posun, který týmu dává trenér Mašát. Dal naší hře tvář a to k tomu pomohlo a pomáhá i mladým. Mají velkou motivaci, v této sezoně budou zase o krok dál.
Prospěje vám i to, že přes léto došlo v jičínském kádru jen k minimálnímu pohybu?
Určitě je dobře, že zůstal prakticky pohromadě. Pro nás je důležitá soudržnost, jsme klubem poloprofesionálním spíše na rodinné bázi, kde je ekonomika nastavená tak, jak je.
Na co by to podle vás mohlo v nové sezoně stačit?
To samozřejmě ukáže až sezona, ale je jasné, že na špici bude trojice Plzeň, Karviná a Dukla Praha, které jsou v tuto chvíli od ostatních odskočené. Pak by měla být skupina mužstev, která se jim bude pokoušet šlapat na paty. V té by měly být třeba hodně silné Lovosice a zkusíme v ní být i my.
Čekáte od sezony ještě něco zajímavého?
Jsem zvědavý třeba na Brno, které posilovalo a mimo jiné vsadilo na velmi slušné zahraniční posily a na hráče, kteří se vracejí ze zahraničí.
Co říkáte losu, který vás posílá první dvě kola na hřiště soupeře a z toho k úvodnímu zápasu právě do Brna, a po nich a po domácím utkání se Zubřím do Karviné?
Že je to jen los a že nebude zápas, ke kterému by člověk nejel s tím, že ho vyhraje.
A co utkáním se zmíněnou silnou trojkou, v nichž to patrně budete mít nejtěžší?
Souhlasím, tam to beru tak, že se nedají porážet, ale porazit ano.
