Ale ani nemusí. Za mužstvo mluví výsledky. Osm výher v řadě vystřelilo Lovosice na druhé místo v extralize, o jejich atraktivní hře se s obdivem vyjadřují soupeři a oceňují ji i diváci. Při poslední demolici Plzně 33:22 byla lovosická hala narvaná jako při play-off.
"Mám výborný pocit. Jestli ne vůbec nejlepší, určitě momentálně hrajeme jednu z nejlepších házených v České republice. A navíc to má pořád stoupající tendenci," líbí se lovosickému veteránovi.
Na první místo už ztrácíte jediný bod. Užíváte si to?
Jistě. Kdy byly Lovosice naposledy tak vysoko a kdy hrály s takovým přehledem? Je vidět, že ta hra má hlavu a patu. Jdete do zápasu a víte, jak to asi bude probíhat, jak to bude vypadat, když se dodrží taktické pokyny, které kouč dá. Když se nezblázníme, jako že věřím, že ne, tak to dotáhneme do úspěšného konce.
Jak velká je to motivace mít tak blízko k průběžnému prvenství?
Když skončíme na prvním či druhém místě, tak se nám do první šestky bude určitě postupovat jinak, než když tam půjdeme ze šestého místa jako loni. Hraje se úplně jiný systém, pak se ještě setkáme s každým ze šestky doma - venku. Nechci to zakřiknout, ale vycházím z toho, že tam budeme.
Teď proti Plzni bylo hodně vidět, jak jste na ni nabuzení. Tolik jste jim chtěli vrátit porážku z úvodu sezony?
Začínali jsme tam tehdy s nově utvořeným mančaftem. Asi jsme ještě nebyli herně tak daleko, abychom tam byli schopni odvést tak bojovný výkon jako teď. Ale už je to osmé vítězství v řadě, pořád je vidět stupínek navíc a to je strašně důležité pro celý mančaft. Pro staré i pro mladé. Táhneme za jeden provaz, to je vidět. Povedlo se nám nalákat diváky, kteří za námi stojí, což loni nebylo. To jsme neměli co předvést. Mám z toho výborný pocit. Postupujeme nahoru, máme v celém kolektivu jeden cíl. Nebudu ho říkat, ale zatím to plníme přesně tak, jak jsme to předsevzali.
Co je jinak oproti vstupu do extraligy? Najednou je na lovosickou hru radost dívat se.
Přišli Jakub Škvařil, Pavel Chroustovský, Milan Berka a ty role byly jasně daný. Loni jsme neměli klasickou střední spojku a Jirka Motl tam ztratil hrozně sil, byl hrozně bitý. Letos hraje na svém místě na křídle a je lepší než Chuck Norris (smích). Také já jsem se loni zbytečně nominoval do té střelby, bylo to takové neurovnané. Teď to má nějaký řád a díky tomu to vypadá, jak to vypadá.
Hráč jako Milan Berka vám loni chyběl?
Právě proto, že to nemělo ten řád. Sám jsem v tom byl namočený, každý si dělal na hřišti, co chtěl. To v této sezoně zatím není. S Milanem jsme oba z lovosické kolíbky, takže základy, které do nás byly huštěný, máme podobný. Dřív tady byl Petr Házl, můj ročník, s kterým jsem postupoval dál, Milan Berka je něco podobného. Není problém si zvykat na jeho hru. Máme zažitý, jak se hýbat, a taky je to o nějaké komunikaci. Dokážeme si v klidu všechno říct. Tak to snad vydrží.
Systém extraligy bez play-off vám vyhovuje víc?
To nedokážu posoudit, liga je ještě strašně dlouhá. Byl jsem 13 let v zahraničí, kde se tento systém hrál. Nebyly tam žádný první šestky, bez poháru jste odehrál 34 zápasů, čemuž odpovídá tahle sezona. Když je to bez play-off, každý zápas musíte hrát naplno.
A lidi to strhává.
Zdá se, že se jim to začalo líbit. Už minulý týden, kdy jsme hráli proti Třeboni, což není až tak silné družstvo, jsme měli výbornou návštěvu. Ukázali jsme lidem dobrou házenou a tím jsme jich dostali do haly ještě víc. A příště proti Dukle přijde zase víc.
Být před vámi play-off, asi by teď takové návštěvy nebyly.
Pokud bychom nabízeli kvalitní házenou jako teď, tak bychom lidi nalákali. Je na co se koukat, to je pro diváka strašně důležitý. S čím odejde domů, s takovým očekáváním přijde na příští zápas. Jenom neudělat krok zpátky a koukat nahoru. A přitom zůstat při zemi.
Dá se vydržet hrát v takovém laufu celou sezonu?
Nebojím se, že bychom měli nějaký předčasný vrchol. Každý je hladový po tom, co jsme si předsevzali. A zatím to vychází. A moje forma? Trošku problémy mám s ramenem, ale když rozhodčí zapíská začátek zápasu, tak na to zapomenu.
Kdekdo už Lovosice pasuje za hlavního favorita extraligy.
Nádherně se to poslouchá, ale až to řeknou kolo před cílem, potom kývnu a budu jim vděčný, že nám věřili.
Důležité teď bude, jak zvládnete domácí odvetu s Duklou, dalším týmem, kterému můžete oplatit porážku z úvodu sezony.
Když přijede Dukla Praha, je to vždycky zvláštní motivace. Byl to fenomén, taky jsem tam 6 roků hrál. Stahovali se tam výborní hráči. Tenkrát měla úplně jiné jméno, hrála evropské poháry, byla v Evropě na špičce. To polevilo po otevření hranic, protože hráči chodí ven. Ale pořád je to pojem v házené a motivace nám rozhodně chybět nebude. Naopak. Podobně jako Plzeň vychází z výborné obrany, my je musíme přehrát taktikou. Zůstat při zemi a pokračovat v tom, co děláme, protože to děláme dobře.
Bude vám 40 let, není tohle vaše poslední sezona?
Nikdy neříkej nikdy, ale jsem toho názoru, že v tom nejlepším by se asi skončit mělo. A já už asi nic lepšího nepředvedu než tohle. Smekám před Martinem Šetlíkem, co všechno dokáže, ale zrovna tak vím, jak to všechno bolí. Už to není, co to bývalo třeba v těch 35. Čtyřicítka je zrádný věk pro házenou. Takže asi končit budu. Super úspěchem před domácími fanoušky zavřít dveře, to by bylo asi nejlepší.
