Škvařil poslechl, hned po pauze vstřelil čtyři góly v řadě, nakonec byl proti Zubří s devíti trefami nejlepším střelcem týmu a výrazně pomohl k vítězství 33:29 ve třináctém kole extraligy házenkářů. „Jo, mamka s taťkou mi nadávají furt. Ale už mám nějaký věk, abych si od nich nebral úplně všechno. A měla pravdu, střelby to chtělo víc,“ vtipkoval pak osmadvacetiletý kanonýr Škvařil.
Po té střelecké šňůře na začátku druhé půle jste soupeři odskočili až na 21:15. Byl to klíčový moment?
Byl důležitý. Ale hlavně je jedno, kdo ty góly dal. Vždycky je to tak, že když se to někomu začne sypat takhle za sebou, je to pro soupeře nepříjemné. Odskočili jsme, pak už se jim to blbě dotahovalo.
Byl to záměr, že útočné akce půjdou hlavně přes vás?
To ne. Ale byli jsme domluvení, že budu chodit jen do útoku. Nebylo nač se šetřit. Jsem rád, že to vyšlo, vyhráli jsme, konečně to byl dobrý výsledek.
Přesto, Zubří dokázalo duel zdramatizovat, v 56. minutě byl stav jen 29:28. Znovu jste to vzal na sebe a třemi góly v řadě rozhodl.
Jak jsem řekl, když to někomu padá, točí se to okolo něj. Byli jsme takhle domluvení. Nevadí mi to, od toho jsem tady, abych dokázal vzít zodpovědnost na sebe, když je potřeba.
V sezoně už se vám párkrát stalo, že jste selháním v závěru přišli o vítězství. Blesklo vám hlavou, že se to už tentokrát nesmí opakovat?
Vždycky říkám, že nesmíme bláznit. I teď jsme v závěru běželi do rychlého protiútoku a míč si hodili mezi nohy. Chce to hrát víc v klidu, když vedeme. Ale to je zkušenostmi. Máme v mančaftu hodně mladých kluků, na tohle ještě nejsou úplně zvyklí. Proto se chybuje. Ale teď to bylo dobré, závěr jsme zvládli dobře.
 |
Vy jste si před restartem extraligy prošel i kovidovým onemocněním. Už se fyzicky cítíte naprosto v pořádku?
Jo. Spíš byla komplikací ta dlouhá pauza. Po létě nás všechny bolí ramena, jak jsou bez zátěže. Pak se to zase utáhne. A rozcvičit je takhle znovu po další pauze opravdu trvá třeba měsíc. Až minulý týden jsem klukům na tréninku říkal, že se konečně cítím úplně v pohodě.
Zubří jste porazili podruhé v sezoně, byl to podobný zápas jako v září v jejich hale?
Pro mě podobný. Věděli jsme, co budou hrát, náš bývalý kouč Miky Tonar zase ví, co může čekat od nás. Spíš to bylo o štěstí, kdo to víc trefí, kdo udělá méně chyb. Byl to náročný zápas, ale myslím, že i docela koukatelný.
Když jsme u toho, jak se hraje proti bývalému trenérovi?
V pohodě. Mám k němu u lajny vždycky nějakou poznámku, takže dobrý... (smích)
Vrací vám to?
Jasně. Známe se odmalička, je to ve srandě. Nic zlého.
Motivoval vás před zápasem i váš spoluhráč a jeho syn Michal? Sám říkal, že by měl špatné Vánoce, kdyby Plzeň prohrála.
Jo, hecoval nás. A my jsme s Majkem hodně často, takže jsme to před zápasem hodně probírali. Pro nás oba bylo důležité, abychom doma Zubří porazili.
