„Spoluhráčky mě už popichovaly, že by to mělo přijít, když se mi tak daří,“ usmívala se 25letá čerstvá reprezentantka.
Takže vás pozvánka nezaskočila?
Překvapila mě, ale přiznám se, že jsem to nějakým způsobem čekala. Jsem ráda a těším se. Každý sportovec má mety a reprezentace patří k těm nejvyšším.
Ze všech hráček interligy jste dala nejvíce branek ze sedmimetrových hodů. Máte nějaký recept?
Zpočátku to pro mě bylo složité. Loni střílela sedmičky Betka Tóthová, jenže se zranila. Nehrnula jsem se do toho, ale trenér mi říkal, abych to zkusila. Že jsem levák a pro brankářky hůře čitelnější. Tak jsem je začala trénovat a stala se ze mě exekutorka sedmiček. Nejdůležitější je hlava, věřit si. Zrovna po středečním poháru s Mostem jsme se s holkami bavily, jak je házet, když jsme prohrály sedmimetrový rozstřel.
Vy jste sedmičku spolehlivě dala. Víte, kolik jste jich v sezoně naopak neproměnila?
To fakt netuším. Jsou zápasy, kdy jednu nedám, ale většinou mě trenér pošle znovu. Byly také zápasy, ve kterých jsme byla stoprocentní. Teď hrajeme doma s Partizánským (neděle od 15 hodin) a utkání u nich mně utkvělo v paměti, protože jsem tam dala všech devět sedmiček, což je docela vysoké číslo.
Ještě vás štve vyřazení z poháru po sedmimetrových hodech?
V prvním momentu jsme byly strašně rády za výsledek a za předvedenou hru, že jsme dokázaly držet s mistrem krok. Sedmičky jsme si užívaly a braly je jako bonus. Ale když jsme viděly, že do semifinále postoupila Olomouc s Veselím, docela nás to zamrzelo. Jsou to naši přímí rivalové v boji o play-off a šance na finále by byla slušná. S odstupem času nás vyřazení mrzelo více.
Ale remíza s nejlepším českým týmem vás povzbudila, ne?
Rozhodně. Přesvědčily jsme se, že doma hrajeme velice dobře a nemusíme se bát žádného favorita. Už v předchozím vítězném zápase v Prešově nám začala fungovat obrana, se kterou jsme měly potíže. Nevěděly jsme, jaký systém zvolit, měly jsme mezery. Obrana jde nahoru, šlape a to je klíč k úspěchu.
Dva a půl týdne předtím jste přitom prohrály v Mostě o 17 gólů.
Tam to bylo složité. Chyběly nám spojky a hlavně obě obranářky - Míša Budayová se Zuzkou Drotátovou. Na post zadáka šly holky, které nedostanou tolik příležitostí. Přesto jsme odehrály dobrý poločas. Ke konci nás rozběhaly přes trháky, chyběly nám síly.
Jak jste na tom se silami po nedávné chřipkové epidemii?
Také jsem onemocněla, lehlo deset hráček. Po mentální stránce jsme si přes volný víkend odpočinuly. Pak jsme měly větší chuť do házené, byly jsme více nabuzené, což se projevilo i v Prešově (27:16). Fyzicky se organismus oslabil, ale v týdnu jsme to individuálně dohnaly.
Na play-off ztrácíte dva body, ale proti Veselí máte dva duely k dobru. Věříte si?
Od zápasu v Prešově je to pro nás klíčová část sezony. Partizánske musíme doma porazit a hodně napoví příští zápas ve Veselí.
Je to váš největší konkurent?
Předehrávkami a dohrávkami je tabulka zamotaná. Před dvěma týdny nás všichni zatracovali. Říkali, že Veselí to má dobře rozehrané, Olomouc se dotahuje, Písek boduje. O Zlínu ani zmínka, nikdo s námi nepočítal a to nás nakoplo. Cíl je jasný – semifinále - a pro ten si jdeme.
