Tělo, sužované v posledních letech zraněními, se vzpírá. "Poslední dvě sezony skončily mizerně. Nejprve přetržené vazy v koleni, teď zase rameno a další operace. Věk nezastavíte, tělo dává signál, že už nemůže. I proto jsem se takhle rozhodl," vysvětluje.
Za pár dnů, 12. srpna, mu bude jednačtyřicet. Přesto se jeho rozhodnutí těžko věří. Pivot Šetlík spíš připomíná buldozer, nezdolnou skálu. Vždyť i na konci minulé sezony, kdy měl potrhané vazy v rameni, nezůstal sedět v hledišti. Chodil alespoň do obrany. Když se dostal do útoku, soupeř netušil, že ani nemůže vystřelit, míč tlačil jen zápěstím.
"Teď jsem sedmý týden po operaci, začínám posilovat. Ale rehabilitace bude delší, než jsem čekal. Do extraligy naskočím až v rozjeté soutěži, možná až v nadstavbové části," říká někdejší hráč francouzského Ivry či bundesligového Pfulingenu.
I když se mu do černých vlasů dávno proplétají ty šedivé, na hřišti má pořád respekt. Byť ta úplně nejlepší házenkářská léta už jsou za ním. "Je pro nás nepostradatelný," zopakoval několikrát plzeňský trenér Vladimír Haber.
Když se před dvěma lety vrátil z Německa domů, nastartoval házenkářskou Plzeň znovu směrem nahoru. V klubu se pustil i do práce sportovního manažera.
Dvakrát tým skončil ve čtvrtfinále, nejprve s Duklou a letos na jaře s pozdějším mistrem Karvinou. Loučit by se však Šetlík chtěl s medailí. "Povedlo se nám doplnit kádr z 90 procent tak, jak jsme si představovali. Především jsme vyřešili post pravé spojky, máme i kvalitní gólmany. Myslím, že budeme silní. A mladí kluci potřebují dostat zase o něco víc prostoru, aby postupně převzali zodpovědnost," plánuje Šetlík.
Ještě před dvěma lety si jej vytáhli reprezentační trenéři na mistrovství Evropy v Norsku, zaskočil za odpočívajícího Juříčka. Pro srovnání – už v roce 1992 si zahrál na olympijských hrách v Barceloně, pak přidal pět světových šampionátů, s Ivry byl v semifinále Poháru EHF. Dva tituly získal s tehdejším Kovopetrolem Plzeň.
Pak přijde loučení. I když. "Myslím, že po sezoně se ještě uvidí," prorokuje s šibalským úsměvem trenér Haber.
