Petr Hrachovec | foto: Tomáš Plachý

Českou reprezentaci odmítl, teď je Hrachovec asistentem u švýcarské

  • 0
Petra Hrachovce už házená zase baví. Poté, co nepřijal nabídku vést národní tým mužů a skončil v Schaffhausenu, se realizuje jako asistent kouče Winterthuru a švýcarské reprezentace.

Třikrát v řadě dovedl nejlepší švýcarský tým Kadetten Schaffhausen k titulu, jednou s ním prošel do finále Poháru EHF a dvakrát do osmifinále Ligy mistrů. Přesto před letošní sezonou přijal nabídku stát se asistentem u největšího rivala Pfadi Winterthur. Krok zpátky? Házenkářský trenér Petr Hrachovec to tak rozhodně nebere.

Po loňském rozpačitém podzimu, kdy nejprve odmítl nabídku vést českou reprezentaci a pak předčasně skončil v Schaffhausenu, jej házená zase baví. Ve Winterthuru působí rovněž jako manažer a před pár dny se stal asistentem u švýcarské reprezentace. "Lepší to být nemůže," usmívá se jedenačtyřicetiletý odchovanec zuberské házené Hrachovec.

Jak se vaše angažmá ve Winterthuru zrodilo?
Zvažoval jsem zahraniční nabídky jako hlavní trenér, ale rozhodl jsem se pro švýcarskou cestu. Důvody byly především osobní. Zatím si nedovedu představit, že bych trénoval v Německu bez rodiny. Dál můžu bydlet v Schaffhausenu, mám to 25 minut jízdy autem. Žena tam má práci, děti jsou spokojené ve škole a školce. Pro mne je to moc důležité.

Petr Hrachovec

5. října oslavil odchovanec zuberské házené 41. narozeniny. V Česku hrálo pravé křídlo s šikovnou levačkou pouze za Zubří, s kterým získalo dva mistrovské tituly a v sezoně 2003/04 ho také vedlo jako hrající kouč. V Německu nastupoval Hrachovec v nižších soutěžích za TSB Horkheim a SG Leutershausen, bundesligu si zahrál až za SG Kronau-Östringen (nyní Rhein-Neckar-Löwen), odkud zamířil v létě 2007 do Schaffhausenu. S místním Kadettenem stihl jako hráč postoupit do semifinále Poháru vítězů pohárů. Jako trenér vyhrál v Schaffhausenu třikrát švýcarský titul, dvakrát domácí pohár, tým dovedl do finále Poháru EHF a dvakrát do osmifinále Ligy mistrů. Nyní je asistentem ve Wintherturu a u švýcarské reprezentace.

Proto vám nevadí, že jste "jenom" asistentem Adriana Brünggera?
Vedle práce asistenta mi nabídli management prvního družstva. I díky tomu jsem nabídku akceptoval. Chtěl bych se dál rozvíjet, a tohle má budoucnost. Trenéři musí jít v tomto směru dál. Je to dobrá zkušenost, zatím jsem spokojený.

Co všechno máte na starosti?
Organizaci prvního družstva, jeho zabezpečení, organizaci tréninků nebo přípravných zápasů.

Sám jste naznačil, že Winterthur leží nedaleko Schaffhausenu. Panuje mezi kluby velká rivalita?
Ano, jde vždy o derby. Nedávno jsme je doma porazili. Zástupci fanoušků soupeře za mnou pak přišli a zatleskali mi. Bylo to fajn.

Proč jste vůbec skončil v Schaffhausenu, přestože jste s ním třikrát v řadě vyhrál titul?
Kvůli rozdílným názorům na budoucnost družstva. Byl jsem přesvědčený, že pokud seženeme dva kvalitní hráče, a na trhu jich bylo dost, mohli bychom zůstat na pozicích, na kterých jsme byli předtím. Vždyť jsme se pohybovali kolem desátého místa v Evropě. Ale klub chtěl jít jiným směrem, chtěl mít víc domácích hráčů. Jenže ti, kteří přišli, nestačili výkonnostně na cíle a na pozice, které obhajoval.

Takže jste skončil a měl dlouhé volno?
Po dlouhé době jsem mohl trošku vypustit a věnovat se rodině. Taky jsem se začal vzdělávat, jazykově i házenkářsky. Byl jsem například na týdenní stáži v Barceloně.

Úvod nového angažmá vám vyšel, Winterthur vede švýcarskou ligu. Čekal jste to?
Ne, jsem mile překvapen. Přišli mladí talentovaní junioři, které jsme zabudovali do mančaftu. Družstvo má velkou perspektivu. Do dvou tří let může bojovat o titul.

Petr Hrachovec

Letos ještě ne?
Dva tři týmy jsou lepší a sehranější než my, mají kvalitnější a zkušenější hráče. Chce to čas. I naše zázemí je diametrálně odlišné proti Schaffhausenu. Klub není plně profesionální. Někteří hráči pracují na částečný úvazek, jiní studují.

Jak jste se stal asistentem u švýcarské reprezentace?
To pro mě bylo největší překvapení. Pro mě jako cizince je to pocta a ocenění práce ve Švýcarsku. Jsem jeden z asistentů. Nový kouč Rolf Brack má smlouvu až od července 2014. Může se stát, že přijde dřív, ale zatím se o tým staráme s kolegou Brünggerem z Winterthuru. Oba jsme teď zodpovědní za chod nároďáku, před dvěma týdny jsme hráli přípravu v Kataru.

Jaká je úroveň švýcarské reprezentace?
Nějaký čas se nedostala na vrcholnou akci, takže to je hlavní cíl. Ale spíš dlouhodobý, protože posledními neúspěchy jim klesl koeficient a musí hrát předkvalifikaci. Bude těžké se vyškrábat nahoru. Ale junioři mají za sebou úspěchy, snažíme se je vzít do nároďáku a pomaličku je zapojit. Za nějakou dobu můžeme být o kousek dál.

Petr Hrachovec

Představuje působení u švýcarské reprezentace náplast na to, že u české to nevyšlo?
Během jednoho roku jsem dostal dvě reprezentační nabídky, čehož si strašně vážím. Je to vrchol mé trenérské činnosti. Důvod, proč jsem tu českou odmítl, byl prostý. Celou kariéru se snažím držet poctivé práce, profesionality a umu a chtěl jsem, aby to tak bylo i u českého nároďáku. To bohužel některým nevonělo, protože tam chtěli dosadit svoje kamarády. Na špičkové úrovni člověk jedná jiným způsobem.

Českou reprezentaci byste ale jednou chtěl vést, že?
Ano, budu se snažit, abych nabídku trénovat českou reprezentaci znovu dostal. Stejně tak bych se chtěl dostat ze Švýcarska někam dál, třeba do německé bundesligy. Je těžké se tam prosadit, ale cíle jsou od toho, aby se plnily.