Aby všechno klaplo, potřeboval Cement, aby Lovosice doma porazily v sobotu dopoledne Duklu. To se podařilo, když pražský tým padl 24:29, před odpoledním zápasem v Zubří tak bylo jasné, že výhra znamená pro Hranice stříbro.
Podle toho hosté nastoupili, už v 10. minutě vedli 6:3 a náskok dál narůstal až na poločasových 17:10. Ani po přestávce Cement nepolevil, když se střelecky vedlo především Marku Tůmovi s jedenácti brankami, o dvě méně nasypal do branky Zubří jeho loňský kapitán Martin Stržínek. Radost Hranických mohla začít.
"Slavili jsme v Hranicích společně s fanoušky. Byla to náročná noc," usmíval se trenér Libor Hrabal a dodal, že tím rozhodně nepovažuje nejlepší rok Hranic v historii za ukončený. "Po oslavách s fanoušky ještě budeme pokračovat na zakončení sezony, které proběhne už jenom s hráči," vysvětlil.
Poslední krok obvykle bývá nejtěžší, v případě Hranic to však neplatilo. "Neměli jsme v Zubří žádný krizový moment. Bylo důležité, že jsme začali koncentrovaně, bez chyb a rychle jsme si udělali náskok, který jsme pak jen udržovali a zvyšovali. Navíc v poslední době hrajeme nejlíp pod velkým tlakem, a to jsme jen potvrdili," těšilo Hrabala.
Teď se může se svými svěřenci těšit z cenné medaile, ke které Hranické přivedly především vynikající výkony v nadstavbové skupině. Z deseti utkání měli bilanci 5-2-3, přitom nebýt těsné domácí porážky s Plzní, mohli reálně pomýšlet i na boj o titul. "Pro mě je to největší trenérský úspěch. Získat pohár a stříbro, to je opravdu hodně velké štěstí," připomněl kouč březnovou cestu Cementu za trofejí.
Přitom loni se Hranice nedokázaly mezi první šestku vůbec probojovat. Před sezonou však získaly tři silné spojky - Miroslava Rachače, Marka Tůmu a Martina Stržínka. "Věděli jsme, že máme na spojkách problémy, a s touto trojicí se nám objevil střelecký potenciál. Minulou sezonu nás musela táhnout většinou křídla. Teď máme útočnou sílu víc rozloženou," vysvětlil Hrabal.
