„Hlavně to byl první zápas v sezoně na spojce. Zubří na to nebylo vůbec připravené, nepočítali s tím, že tam půjdu,“ popisoval jednatřicetiletý bývalý reprezentant Linhart.
Jak dlouho jste to věděl vy?
Zranil se Marek Korbel a trenéři mě připravovali, že se na spojku občas přesunu. Dřív jsem tam hrával, takže jsem si před zápasem zatrénoval oba posty. Potřebovali jsme střelbu z dálky, což nám v sérii s Brnem chybělo. Teď jsme se o to s Milanem Škvařilem pokoušeli.
Zdálo se, že postupně jste se dostal do velké herní pohody.
Jak dá člověk jeden dva góly, věří si, pak si vytváří spoustu šancí. Jak se zvedne psychika, je to snadné.
A do první střely se musíte trochu přinutit?
Nepřijde to samo. Musím vyhodnotit situaci, aby byla stoprocentní a dát gól. A když se začne dařit, všechno jde potom snadněji.
I výhra vypadá jednoznačně.
Ale snadné to nebylo, ubylo nám hodně sil. Tedy alespoň mně. (úsměv) Začátek byl vlažnější, prohrávali jsme 0:2, ale pak jsme se rozjeli a myslím, že jsme to po celý zápas měli ve svých rukách.
Rozhodl závěr první půle, kdy Zubří snížilo na jednobrankový rozdíl, ale znovu jste odskočili?
Myslím, že nerozhodl, ale psychicky jsme na tom od té chvíle byli lépe. Místo, aby bylo skóre jen o gól, šli jsme do šaten plus čtyři.
Je teď soupeř pod tlakem? Ve středu doma potřebuje vyhrát.
Oni sem jeli s tím, že nás dostanou. Doma nás naposledy porazili o deset, vypadalo to senzačně. Ale my tam tehdy hráli oslabení, spousta lidí byla po covidu. Teď jsme zase v plné síle, už nehrajeme evropský pohár a soustředíme se jen na play off. I to dnes rozhodlo.
Co první zápas napověděl z pohledu celé série?
Že jsme furt ta Plzeň jako dřív, minulou sezonu, poslední roky. Vyhrávali jsme tituly a teď jsme ukázali, že se s námi pořád musí počítat.
Už před play off prosáklo, že po sezoně v Plzni skončíte. Hrajete teď i o další angažmá?
Řeklo se, že po sezoně Plzeň opustím. Ale nebylo to z mé strany. Tím bych to uzavřel.
