Do Mostu si vezmeme věci na dva dny, neztrácí víru olomoucká Salčáková

Návrat do bojů o medaile po čtyřleté přestávce olomouckým házenkářkám pořádně zhořkl. V úvodním semifinále prohrály doma s Mostem o deset branek 21:31. Málokdo čekal, že Zora úřadující mistryně porazí, Baníku však stačilo hrát naplno jen dvacet minut.

„Projevila se kvalita Mostu a jeho široký kádr, ve kterém je nespočet reprezentantek,“ vidí hlavní příčinu jasné porážky kapitánka Zory Kristýna Salčáková.

Domácí porážka o deset branek vám nedává moc šancí do odvety. Je rozhodnuto?
Určitě si do Mostu budeme brát věci na dva dny. Play-off je jiná soutěž, začíná se s čistým štítem. Teď vedou 1:0, nic víc nemají.

Takže věříte, že se vám může podařit v pátek vyhrát?
V play-off je všechno možné, věřím vždycky.

A nejste v týmu s tímto myšlením jediná?
Doufám, že ne.

Na hřišti to vypadalo, že Zoře bojový duch chybí a nejen v tomto zápase...
Chtělo by to od všech hráček mít víru na stejné úrovni. Ale každý je jiný, každý si to musí nastavit v sobě sám a jít do toho maximálně připravený.

Očima trenéra Jana Bělky

Mrzí mě, že jsme nedodrželi taktiku hlavně v útoku. Některé hráčky nepochopily, že se hraje play-off a musí na hřišti nechat všechno. Tři roky tu netrénujeme proto, aby tu po hřišti chodily, místo aby bojovaly a ukázaly srdce. Měly se rychleji vracet. Když zkazím míč, tak nechodím a nedívám se, jak ostatní vedle mě běhají. To plyne i z agresivity, když přijdou do obrany, tak se točí jak policajt na křižovatce vpravo, vlevo, místo aby šly agresivitou do kontaktu. Takové nasazení nepřísluší play-off ani hraní o medaile. Pak nemá smysl si říkat, že bychom mohli překvapit. My jsme překvapili, ale v tom špatném směru. V týmu nám chybí vůdčí typ. Jedna dvě hráčky, především na spojkách, které strhnou družstvo. Bohužel nikdo takový tu není, když se nedaří, tak se spíš svezou. Zkrátka „dnes to nejde, tak konec“.

V úvodu jste vedly 3:0 a 4:3, co se pak stalo, že Most bleskově zápas otočil?
Dokud jsme hrály svoji hru a byly fyzické síly, tak jsme s nimi držely vyrovnanou partii, což je pozitivní. Bohužel v prvním poločase jsme od 10. minuty přestaly hrát, co jsme měly. Tam byl zlomový okamžik a druhý poločas nestačil na to, abychom to stáhly. Kdyby se hrál zápas na prvních deset minut a druhý poločas, tak bychom vyhrály o tři.

Most vás zlomil rychlými trháky. Nedají se bránit?
Mají obranu dobře sehranou a křídla si mohou dovolit vybíhat dříve. Obrana je tak kompaktní a donutí udělat útok chybu, takže křídla mohou stát na deseti metrech, což nejde moc bránit. My křídla bychom neměly stát v rohu, ale předvídat, že půjdou do protiútoku.

Hodně vašich střel také skončilo na brankářce Müllnerové. Vychytala vás?
Není to jen brankářkou, i když je hodně kvalitní a reprezentantka, ale je to součinností s obranou. Obrana brání jednu půlku branky a brankářka kryje druhou. Ale byly tam okamžiky, kdy jsme je dokázaly přehrát a pokud budeme dodržovat naši hru, může to být v Mostě ještě zajímavé, i když budou v domácím prostředí.

Chtělo to přitvrdit v obraně?
Určitě. Občas nám tam vázla komunikace, kdy jsme zůstaly stát dvě hráčky patama na šestce, přitom jedna měla jít ven. Nebo jsme naopak vyběhly obě dvě. Byly tam i pěkné okamžiky, ale v play-off se musí šlapat celých šedesát minut, ne jen čtyřicet.

Největší rozdíl mezi oběma týmy je tedy v defenzívě?
V každém zápase je obrana základ a pokud šlape, hraje se v útoku jednodušeji. My jsme se pak na gól strašně nadřely. Tím jsme si ubíraly síly, pak se začaly kupit chyby a přišly protiútoky Mostu.

Mostečanky měly na tvářích bojové barvy, pomohlo by tým vybudit podobné gesto?
V tom kouzlo není, důležité jsou úplně jiné věci. Že to udělaly, dobře, asi si tedy věří až tak moc. Ale není to to nejdůležitější.

Šance na finále je malá, bude pro vás zásadnější případný boj o bronz?Může to tak být, ale nechci se o tom teď bavit, máme před sebou ještě dva zápasy. Kdyby to tak bylo, tak je to super příprava. Stejně však musíme hrát naplno až do konce každého zápasu.