Házenkáře nyní čeká Prezidentský pohár, zahájí jej v pondělí s Ruskem. Na turnaji v Kataru nemohou skončit lépe než 17., přesto trenér Kubeš říká: „Mám pocit, že se nemáme za co stydět.“
Před Alžírskem jste řekl, že kdybyste měli být po výhře Islandu dole a nezvládnout jej, byla by to pro vás tragédie. Tomu jste zabránili, ne?
Takový slib jsem udělal i za všechny ostatní hráče a Honzu Filipa (druhého trenéra) - že Alžírsko porazíme. Jsem moc rád, že se nám to podařilo naplnit. Že jsme ten zápas zvládli takhle.
Výsledek jste znali, museli jste hráčům „zvedat hlavy“?
Příprava byla stejná úplně jako každý jiný zápas, to mě hrozně potěšilo. To je hrozně fajn.
Mrzí teď zpětně o to víc nepovedený duel s Egyptem?
Já to tak nevnímám. Islanďáci uhráli bod s Francií - a třeba šlo zrovna o něj... Člověk to nemůže nikdy říct. Samozřejmě mrzí, že jsme nepostoupili, ale nejde to shodit na jeden zápas. Žádný mančaft ve skupině nebyl schopný odehrát všechny zápasy na sto procent. Nám to nevyšlo proti Egyptu, nakonec to bylo nejdůležitější, ale mohlo se nám stát, že by to nevyšlo proti Islandu a o těchto variantách bychom se vůbec nebavili. To je sport.
Vaše hodnocení tedy zní?
Nebudeme hledat výmluvy. Ale jsme rádi za způsob, jakým jsme se ve skupině prezentovali. Mám pocit, že se nemáme za co stydět.
Čeká vás Prezidentský pohár a dvě měření s celky z Evropy...
Za to jsme moc rádi. Možná to divákům a fanouškům přijde trapné, ale pro nás je hrozně důležité, že máme na šampionátu další dva zápasy, ve kterých můžeme sbírat zkušenosti proti týmům, které patří k nejlepším na světě. Že to tak vyšlo a oba jsou oba z Evropy, je o to cennější.
Věříte si na výhru? Na Rusy a pak Bělorusy či Bosnu?
Rusové nejsou lehký protivník a nad těmi dvěma jsem ještě nepřemýšlel. Ale myslím, že to jsou soupeři na naší úrovni a když budeme hrát tak, jako poslední dva duely ve skupině, máme šanci vyhrát oba. A posunout se o kousek dál a jako tým nabrat zkušenosti a minuty proti dobrým týmům, i když teď na turnaji jde o „odpadlíky“.
