Téměř do posledního místa zaplněná hala na Podvinném mlýně i přes porážku házenkářům Dukly aplaudovala. „Všem chci moc poděkovat. Čekali jsme, že se tribuny naplní, ale ne takhle ukrutně,“ říkal Jan Josef, trenér týmu.
Také tohle byla lekce z pohárového působení v Challenge Cupu, kde Dukla skončila v semifinále. „Pak se hraje úplně jinak, i na to si musíme zvykat. Na Duklu normálně chodí 100, 150 diváků. Pro kluky to byl skok z kostelní atmosféry rovnou do takového kotle,“ chválil publikum.
Měli jste ve výtečné atmosféře na to, abyste proti Braze smazali jednogólové manko z venkovního duelu?
Měli jsme na ně úplně stejně jako v Braze, ale možná jsme ještě znásobili počet našich strašně jednoduchých technických chyb. A mužstvo jako Braga – což je přesně ten rozdíl – vás okamžitě potrestá. Kolikrát byli i oni až překvapení, jak jsme jim ty míče dávali.
Ale jinak váš tým nezklamal, ne?
Pro nás to byla první podobná zkušenost, klobouk dolů před klukama za jejich výkon: nesložili to ani za stavu, kdy jsme na tom byli hodně špatně. Bojovali pořád dál. Šlo o to zvednout se na minus jeden gól a věřím, že kdyby to tak bylo... Ale to je to kdyby.
Proč vlastně tolik ztrát přišlo? Nervozita, nedostatek zkušeností?
Nemyslím, že to je nezkušenost. Kolikrát je myšlenka rychlejší než ruka, teď to bylo obráceně. To se stává. Braga má oproti nám za sebou už iks takových zápasů. Když driblujeme do útoku před vysunutým soupeřem, on nám míč okamžitě čistě bere. Taky jsme se strašně rychle zbavovali míčů, které jsme mohli dohrávat. Tohle všechno si říkáme i v průběhu na lavičce, ale pod emocemi to nedokážete dát do hry tak jednoduše.
Jak hodnotíte celou cestu Challenge Cupem až do semifinále?
Myslím, že pro nás byla velice úspěšná, hlavně jsou to zkušenosti k nezaplacení. Jak pro hráče, tak pro nás trenéry.
Zúročíte vše už v českém v play-off?
Pevně v to doufám. Prohráli jsme se ctí, kluci bojovali a dokázali jsme si, že když mančaft drží pohromadě ve formě kamarádství a bandy, co šlape za stejným cílem, není nemožné hrát finále extraligy.
Chtěli byste příští sezonu zkusit i vyšší evropský pohár?
Já ještě takhle dalece nepřemýšlím; ani nevím, jestli budu dál trénovat (úsměv). Pravděpodobně s Jirkou (Kotrčem) zůstaneme. Určitě bych chtěl minimálně tento pohár. Výš můžeme začít myslet ve chvíli, kdy získáme víc zkušeností. Pro nás je Challenge Cup úplně optimální. Jasně, účastníci nějakým způsobem zaostávají za bundesligou či španělskou špičkou, ale i Braga ukázala sílu. Když se dostanete takhle daleko, je skoro jedno, v jakém poháru jste.
Udržíte vlastně kádr pohromadě, nesledují třeba kluby z ciziny opory Milana Kotrče či Tomáše Petržalu?
Možná byli nějací agenti už i v Braze a pokud ne na odvetě v Praze, asi se kouknou v televizi. Asi jo, nějaké zprávy, že někdo může mít zájem o Milana, Tomáše či Dana Kývalu, proběhly. I to se může stát. Proč ne – pokud by to vyšlo, budu jim to jen ze srdce přát.
