Američané se ze zisku Prezidentského poháru radují počtvrté za sebou. Z dosavadních devíti ročníků vyhráli sedm. Jednou se hrálo nerozhodně, jen jednou vyhrál mezinárodní tým. I proto soubor nehrajícího kapitána Grega Normana věřil, že nepříznivou sérii protrhne právě v Royal Melbourne, kde v roce 1998 získal jediné vítězství.
Jenže Američané byli proti. Po prvním dni se dostali do dvoubodového vedení, které před finálovým programem zvýšili na rozdíl čtyř bodů. Jako rozhodující se ukázaly foursomy, ve kterých Američané dominovali. Vyhráli jich osm z jedenácti. "Kvůli tomu jsme zůstali pozadu. A už jsme se nedokázali vrátit," je si dobře vědom Norman.
Nedělní singly skončily 6:6, což Američanům s přehledem stačilo k tomu, aby uhlídali svůj náskok. Rozhodnuto bylo po souboji Tigera Woodse s Aaronem Baddeleym. Jak špatně Woods v Melbourne začal, nakonec turnaj dohrál s velkou parádou. Na první výhru čekal až do sobotního dopoledne, během kterého se radoval společně s Dustinem Johnsonem.
Tu druhou přidal v nejlepší možnou chvíli, Baddeleyho porazil 4/3. Po patnácti jamkách měl na kontě šest biride. Svůj zápas dovedl do vítězného konce, pro USA získal osmnáctý bod a bylo rozhodnuto. V té době se hrály ještě další dva zápasy, každý už ale věděl, že vítězem se stane USA.
"Doufal jsem, že to nevyjde zrovna na můj zápas," přiznal Woods. "Ale cítím se dobře," dodal vzápětí vítězně. "Hrál jsem dobře celý týden. Ale bohužel, neproměňoval jsem putty. Patoval jsem sice dobře, míčky ale v jamkách nekončily. I proto jsem první zápasy prohrál," komentoval úvodní nepřesvědčivé výsledky. "Ale dnes to bylo jiné. Z nějakého důvodu jsem cítil, že to je, jak má."
Mezinárodní výběr potřeboval v neděli vyhrát o pět zápasů víc. "Byl jsem opravdu nervózní. Opravdu jsem nevěřil tomu, že Royal Melbourne bude na naší straně. Ale kluci to dokázali," chválil výběr USA kapitán Fred Couples. Mnoho lidí mu vyčítalo, že Woodse povolal na divokou kartu. Ten mu důvěru oplatil ziskem rozhodujícího bodu.
Nebyl to ale Woods, komu budou Američané nejvíce děkovat. V Melbourne zářil především Jim Furyk. Loňský vítěz FedEx Cupu se letos trápil, nevyhrál ani jeden turnaj. Formu ale naladil na nejlepší možný okamžik. Stal se teprve čtvrtým hráčem v historii Prezidentského poháru, který vyhrál všech svých pět zápasů. Třikrát bodoval po boku Phila Mickelsona, jeden bod získal s Nickem Watneym, poslední bod uhrál v neděli proti Erniemu Elsovi, kterého porazil 4/3.
"Nečekal jsem, že budu hrát tak dobře, jak jsem hrál," byl sám se sebou překvapený. "Proměnil jsem spousty puttů," ukázal na rozhodující chvíle své hry v Melbourne poté, co jeho zápas ukončil letošní program. "Chtěl bych poděkovat svým rodičům," dodal emotivně.
Vedle Furyka a Woodse se na americké straně v neděli radovali také Stricker, Toms, Watney a Mahan. Domácí naděje drželi Kim, Schwartzel, Išikawa, Ogilvy, Scott a Goosen. Především od pěti domácích Australanů, kterým vévodili světový hráč číslo sedm Scott a světová osmička Day, se však v Melbourne čekalo víc. Zklamaný opouští Melbourne hlavně Robert Allenby, teprve druhý hráč s divokou kartou, který během turnaje nezískal jediný bod.
Šanci na odplatu bude mít mezinárodní výběr za další dva roky, kdy se Prezidentský pohár přesouvá do Muirfield Village v Ohiu.
