Délkou 7040 yardů (6437 metrů) Pebble Beach Golf Links nepatří v historii US Open k těm dlouhým, ba naopak. Je nejkratším v novodobé historii, přesněji od roku 2004, kdy se hrálo na Shinnecock Hills.
Zdá se, že pořadatelé z USGA chtějí změnit trend a právě Pebble Beach by podle nich mělo férově srovnat hráče s dlouhými ranami společně s těmi techničtěji orientovanými.
Nestane se (jako například v roce 2007 v Oakmontu), že by ve hře o titul byli jen ti hráči, jejichž statistiky drivů neklesly pod 290 yardů (265 metrů).
Zdá se, že zatím tato sázka pořadatelům vychází. Pokud si snad někdo myslel, že se bude opakovat dvojciferný výsledek v červených číslech z roku 2000 (-12), šeredně se mýlil.
V historii US Open se pouze čtyřem hráčům podařilo dosáhnout výsledku s dvojmístným číslem v jakékoli chvíli turnaje. I když paradoxně to dvakrát bylo právě na Pebble Beach.
Mimo již zmiňovaného roku 2000 (kdy zvítězil Tiger Woods), byl v roce 1992 Gil Morgan po sedmé jamce v sobotním kole na výsledku mínus 12. Pak však přišla hororová scéna: v následujícím průběhu turnaje ztratil Morgan 17 ran a skončil v propadlišti dějin.
Z hlediska předpokládaných vítězů také není odpověď zřejmá. Pochopitelně, že sázkové kanceláře preferují jména jako Mickelson, Woods, Westwood či Els. Ale z nedávné historie opět můžeme vyčíst, že jméno vítěze v posledních letech vždy velmi překvapilo. Stačí snad jen připomenout Michaela Campbella v roce 2005, následný triumf Geoffa Ogilvyho a poté Ángela Cabrery a Lucase Glovera.
Jedinou výjimkou je Woodsovo vítězství v roce 2008. Ale tam byl stejně jako vítěz oslavován jeho protivník v rozehrávce Rocco Mediate.
Cesta k vítězství na Pebble Beach povede přes několik krušných jamek. K těm nejobtížnějším patří ta s číslem dvě. Čtyřpar o délce 502 (459 metrů) yardů budí úctu už na odpališti a statistika hovoří zcela jasně: je to zatím druhá nejtěžší jamka na hřišti s průměrným skóre 4,51.
Birdie zde však zahrát lze. Ukázal to například Phil Mickelson v pátečním kole.
Další strašidelnou jamkou je pak čtrnáctka. Má sice par 5, ale především třetí rána do greenu je nesmírně náročná. Paul Casey zde zapisoval 8, Ian Poulter, David Toms či Ricky Barnes odcházeli s double bogey. Třetí nejobtížnější jamka na hřišti zatím řádně hráče potrápila. Na jejím kontě se "usmívá" 51 bogey a 10 double bogey.
