Historie Canadian Open začala rokem 1904 a původní formát byl na 36 jamek. To však vydrželo pouze tři ročníky, od toho čtvrtého se turnaj protáhl na čtyři kola.
Kredit turnaje byl velmi významný především ve druhé světové válce, kdy se hrály pouze britský, americký a právě ten kanadský. Dnes už sláva Canadian Open zdaleka není tak velká jako ve válečných a ještě i poválečných letech, kdy sem jezdili nejlepší světoví hráči.
Přesto je mezi vítězi řada velmi slavných jmen i v dobách pozdějších: Arnold Palmer zde získal svůj první titul na PGA Tour v roce 1955, Lee Trevino tady v roce 1977 završil zisk tří národních Open a vyrovnal se mu pouze Tiger Woods v roce 2000, když v jediném roce vyhrál US Open, The Open a Canadian Open.
Ještě před několika lety se spekulovalo o tom, že turnaj nevydrží na termínové listině US PGA Tour. Nicméně kanadští pořadatelé dokázali sehnat silného sponzora a právě díky němu se daří vylepšovat jeho prestiž.
Už tradičně je pro hráče připraveno charterový let, který účastníky britského The Open zdarma přepraví na nejbližší letiště.
Nesmírně důležitým faktorem je také účast Mikea Weira. Jediný kanadský vítěz US Masters se stal ambasadorem turnaje a jeho pozvání akceptuje řada skvělých hráčů. Pochopitelně, že řada domácích fanoušků je zvědavá i na další kanadské profesionály: Stephena Amese, Matta McQuillana či Matta Hilla.
Velmi početnou skupinu golfových příznivců letos přiláká i trojice Američanů, která na The Open skončila mezi nejlepší dvanáctkou: Rickie Fowler, Lucas Glover, Anthony Kim.
Letos se na rozdíl od minulého roku bude hrát na hřišti Shaughnessy Golf and Country Club u Vancouveru. Toto historické místo, které se otevřelo v roce 1911, má par 70 a délku 7 010 yardů (6 409 metrů). Letos tedy oslaví 100. výročí svého vzniku (i když původně bylo hřiště umístěno kousek od toho současného).
Naposledy se zde hrál Canadian Open v roce 2005 a toto bude počtvrté, kdy se sem turnaj vrátí. Dotace je 5,2 milionu dolarů a vítězná prémie činí 918 tisíc.
V loňském roce zvítězil ve velmi dramatickém finiši švédský "Američan" Carl Petterson. Ještě na osmé jamce ztrácel na vedoucí příčku šest ran, ale předvedl fantastický závěr. S výsledkem mínus 14 o jedinou ránu porazil Deana Wilsona.
